Turistické cíle v okolí obce Velké Petrovice

Renesanční zámek vznikl přestavbou hradu za Smiřických v 2. pol. 16. stol. Siluetě zámku dominuje válcová věž s ochozem, fasády jsou zdobené sgrafity. Další pozdně renesanční úpravy provedl Octavio Piccolomini, který získal zámek jako pobělohorský konfiskát. Zámek je postupně rekonstruován.

Budova postavená 1873-1875 na trati spojující Prusko s Rakousko-Uherskem. Od roku 1948 využívána i jako divadlo. Po požáru v roce 1966 divadlo znovu opraveno a opětovně otevřeno r. 1971. Jediné divadlo na nádraží v Evropě.

Nová radnice byla postavená v letech 1902-04 v novorenesančním stylu podle projektu arch. Františka Podhajského. Jedná se o nárožní budovu s hodinovou věží, nahoře s vyhlídkovým ochozem. Fasáda zdobená rustikou a sgrafity dle návrhu Mikoláše Alše. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Nový židovský hřbitov byl založen r. 1925. R. 1926 byla postavena funkcionalistická obřadní síň (arch. A. Kurz). Hřbitov byl zdevastován nacisty za II. světové války. Po válce sem byly převezeny náhrobky ze starého žid. hřbitova, které se zachovaly. Obřadní síň je od r. 1990 v soukromém vlastnictví.

Stolová hora s výškou 700 m tvořená svrchněturonskými až coniackými pískovci. Je rozdělena na Horní a Dolní labyrint. V obou částech je řada bizarních skalních útvarů a horolezeckých terénů. Roku 1956 byla Ostaš vyhlášena přírodní rezervací.

Pískovcový kříž z roku 1827, v horní části doplněn o moderní kovový křížek (pravděpodobně z roku 2003). Stojí na významném bodu staré poutní cesty do Vambeřic.

Vzorně rekonstruovaný veřejnosti přístupný pěchotní srub čs. pohraničního opevnění, od roku 1989 v péči Klubu vojenské historie Náchod.

Pilíř s reliéfem 14 svatých pomocníků vytvořil r. 1886 sochař Johann Watzek na objednávku Genovefy, vdovy po sedlákovi F. Treutlerovi. Památka postupně velmi zchátrala. V l. 2011-2012 byla obcí zadána její rekonstrukce (BcA Pavla Szabová), a dne 28.9.2012 bylo opravené památce slavnostně požehnáno.

Mlýn byl postaven v r. 1708 benediktinským klášterem. V r. 1767 jej získal Melichar Klíma a r. 1854 ho koupil od František Richtera mlynář František Freiwald. V r. 1867 ho získal Josef Pelly a poté Josef Beran, který zde byl mlynářem do r. 1950, kdy provoz mlýna skončil.

Podkova v dlažbě Karlova náměstí má připomínat podkovu, kterou údajně ztratil kůň krále Fridricha Falckého při útěku po prohrané bitvě na Bílé hoře r. 1620 přes Náchod do Slezska. O podkově se traduje, že nosí štěstí a plní přání.

Pomník z r. 1901, od brněnského sochaře J. E. Tomoly, na místě, kde byla 27. června 1866 svedena jezdecká bitva mezi rakouskou jízdní brigádou generála Solmse a pruskou jízdní brigádou generála Wnucka. Srážka si vyžádala 319 lidských obětí.

Pomník z černé leštěné žuly připomíná od roku 2017 působení vlasteneckého kněze a lidumila Josefa Regnera Havlovického v Hronově v letech 1831-1845.