Turistické cíle v okolí obce Velké Petrovice

V r.1505 za Jiřího Straky z Nedabylic se prvně uvádí tvrz. R.1683 přistavěno dřevěné patro s dřevěnou věžičkou. V l.1789–1791 sňata dřevěná část i s věžičkou a tvrz adaptována na faru. R.1975 tvrz zrekonstruována. Nyní v majetku obce Studnice.

Barok. zám. z r. 1664 vystavěn Zikmundem Schmiedel ze Schmieden. Nová kaple a plastiky z Kuksu po r. 1749, za Adama Straky z Nedabylic. R. 1775 za selské bouře vypleněn. V r. 1888 za Bedřicha Faltyse rozšířena zahrada. Po r. 1945 domov důchodců.

Renezanční zámek vystavěn r. 1599 Václavem Bohdaneckým z Hodkova. Od 1. světové války slouží jako radnice.

Vodní plocha Třebešovského rybníka vznikla na Válovickém potoce nejspíše spolu se sousední tvrzí v Malém Třebešově, tedy v 16. století. Není však vyloučeno, že se zde mohla nacházet ještě před jejím vybudováním.

Kamenný mezník z r. 1732 na hřebenu Javořích hor označuje místo styku hranic tří historických území. Kolem prochází modrá značka z Janoviček do Broumova.

Středověká tvrz Turyň vznikla ve 14. stol., prvně doložena r. 1369. V 16. stol. opuštěna. Na přelomu 18. a 19. stol. její zbytky rozebrány, tvrziště změněno na sad a louky, v sousedství postaven osamocený statek č. p. 1. Terénní pozůstatky od r. 1987 v seznamu kulturních památek.

Barokní vodní mlýn z r. 1772, dostaven r. 1776, v r. 1793 doložen dnešní název. Obytný objekt si uchoval zdobný barokní štít, v nice nad římsou je pískovcová soška sv. Floriána.

Velká Hejšovina (polsky Wielki Szczeliniec) leží v Polsku asi 2 kilometry od českých hranic u města Karłów. Koncem 18. století se stal Szczeliniec turistickou atrakcí. V roce 1846 byla na vrcholu vybudována turistická chata v tyrolském stylu.

Téměř zaniklá tvrz, postavena patrně ve 13. stol. vladykou Bartolomějem Svatoněm. Svatoňovice se prvně zmiňují r. 1357, od kdy zde sídlil Albert ze Skalice a to do r. 1386, kdy byly připojeny k Vízmburku. Tvrz poté zanikla a na jejím místě vyrostl statek. Pod statkem jsou dochovány gotické sklepy.

Tvrz Jana Chvalkovského z pol. 16. stol. R. 1611 ji prodává Jan ml. Dobřenský z Dobřenic Markvartu Stánovskému ze Sovojovic, ten r. 1613 Albrechtu Václavu Smiřickému, poté obdélná křížově a valeně klenutá budova využívána jako hospodářská budova, od r. 1827 jako hostinec, později soukromé obydlí.

Hrad z 2. poloviny 13. století, r. 1447 odkoupen a zbořen Slezany. Znovuzrozen v r. 1972 při archeologickém výzkumu, během kterého získal označení České Pompeje. V současnosti je hrad spravován Sdružením pro Vízmburk a je přístupný veřejnosti.

Téměř zaniklý hrad připomínaný r. 1366 jako maj. břevnovského opata. Prodán Janovi Kdulincovi z Ostroměře. R. 1390 opět maj. břevn. opata a propůjčen Kunešovi z Pravětic. R. 1406 v drž. Stradala ze Žďáru a Vysoké Srbské. Zničen husity roku 1422.