Turistické cíle v okolí obce Svatobor

Raně barokní sloup, postavený roku 1685 jako poděkování za odvrácení morové epidemie (1680) a k uctění císaře Leopolda I. a ostrovské vrchnosti Julia Františka vévody Sasko-Lauenburského. Vysoký válcový sloup na hranolovém podstavci, obklopeném schodištěm a balustrádou nese dnes kopii původní sochy.

Hřbitov nově vzniklého města byl zřízen roku 1530 pod kostelem Všech svatých (viz heslo). Z té doby zřejmě pochází zejména jihozápadní část ohradní zdi. Ve výklenkové kapli u vstupu byla původně umístěna skupina Kalvarie (dnes v kostele). Jihovýchodní novější část hřbitova je zřejmě evangelická.

Jako sídlo mincovny nechali Šlikové postavit 1534 - 46 objekt v přechodném slohu mezi gotikou a renesancí. Později sídlem báňského úřadu, postižen několika požáry. Od r. 1964 museum s exposicemi věnovanými zejména zdejšímu hornictví a zpracování stříbra.

Původní dřevěná stavba z r. 1748 byla nahrazena r. 1882 dnešní stavbou architekta J. Zítka. Ke kolonádě patří prameny Mlýnsky (č.6), Rusalka (č.7), kníže Václav (č.8., dvě pramenní vázy), Libuše (č.9) a Sklaní (č.10), který je v sousedství kolonády.

Zřícenina loveckého zámečku, který nechali v letech 1738–1739 postavit bratři Ludvík a August Jiří, markrabata z Baden-Badenu. Zámeček byl zajímavá dvoupatrová stavba na půdorysu nepravidelného jedenáctiúhelníku.

Obecní klasicistní kaple z první poloviny 19. století. Je z lomového kamene, obdélná, s valbovou střechou a sloupkovou zvoničkou. Po odsunu německého obyvatelstva byla neudržovaná, interiér byl vyrabován a poničen. Rekonstruována kolem roku 2008, interiér je ale stále prázdný a kaple není užívána.

Národní přírodní rezervace Nebesa vyhlášená r. 2020 je chráněné území v údolí řeky Ohře nad jejím levým břehem. Jejím účelem je ochrana přirozených lesních ekosystémů bučin, suťových a lužních lesů a zejména biotopu ohrožené užovky stromové. Území je přístupné jen po značených cestách.

Drobná věžovitá stavba, původně studna s ruční pumpou, byla postavena v novogotickém slohu někdy v polovině 19. století jako veřejný zdroj vody na náměstí v Bochově. Je z pískovcových kvádrů na čtvercovém půdorysu, s diagonálně pootočenými opěráky, kryta je jehlancovou střechou s korouhvičkou.

Původní dům Hieronyma Schlicka v horní části města, zakoupený obcí roku 1531 pro potřeby radnice. Nahradil funkčně starou radnici na Brotmarktu (Slovanské náměstí). Upravován po požárech (1538, 1782, 1873), zachovala se řada renesančních prvků. Dodnes sídlo městské správy a knihovny.

Zděná cihlová kaple na kamenné podezdívce obdélného tvaru s rovným závěrem z přelomu 19. a 20. století stála v dnes téměř zaniklé vsi Valov (Wohlau) na úpatí Doupovských hor. Po 2. svět. válce přestala být používána k církevním účelům. Byla upravena na kůlnu, sloužící k uložení zahradního nářadí.

Kamenná obecní kaple neznámého zasvěcení ze druhé poloviny 18. století stála na zaniklé návsi. Měla rozměry 2,4 x 2,3 metru, rovný závěr a šindelovou valbovou střechu. Po 2. sv. válce chátrala a někdy kolem roku 1968 byla zbořena. Dochovalo se obvodové zdivo zasypané sutinami a zarostlé nálety.

Gotický hrad ze 13. st., přestavěn na konci 15. st. pozdně goticky, po požáru města r. 1567 renesančně. Po r. 1650 přistavěn barokní zámek, posl. přestavba 1873-6. Dvoupatrová, čtyřkřídlá stavba s čtverhrannou věží. V parku barokní letohrádek. U vchodu do parku stojí Bílý dvůr – tzv. Palác princů.