Turistické cíle v okolí obce Široký Brod

Kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově je klasicistní stavba z let 1797–1798, postavená podle návrhu Johanna Grögera, v něm obraz Stětí sv. Barbory od Felixe Ivo Leichera.

Hřbitovní kostel sv. Jiří který je historizující architektura kompilující různé styly v jedinečném spojení, typickém pro přelom 19. a 20. století. V jeho bezprostřední blízkosti se nachází jesenický hřbitov.

Původně raně gotický kostel postaven ve Vidnavě snad na přelomu 60. a 70. let 13. stol. Přestavby ve 14. a 16. stol., zásadní změny zejména interiéru v 18. stol. (kruchty v lodi). Novorománská úprava 1883–4. Kostel obklopuje bývalý hřbitov.

Barokní kostel z let 1764-1768 na místě kaple z r. 1687. Součást objektu tvoří od r. 1864 bývalý městský špitál.

Barokní kostel z let 1726-1730, postavený z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána z Fragsteinu podle návrhu jezuitského stavitele Christopha Tausche. Obraz hlavního oltáře z r. 1892 je dílem Aloise Baucha z Vidnavy. V r. 1766 byla postavena fara.

Kostel sv. Václava je jednolodní budova, která je typickou ukázkou stavební památky josefínské doby. K vysvěcení kostela došlo v roce 1788.

Kostel sv. Vavřince v polském městě Głuchołazy (Hlucholazy) je barokní stavba z let 1729-1733, která navázala na původní kostel z pol. 13. stol. Zničen např. v r. 1428 husity či za třicetileté války.

Lázně Jeseník (původně Gräfenberg) využívající léčivé účinky studené vody vznikly v roce 1838 díky Vincenzi Prissnitzovi. Za jeho pokračovatelů získaly světovou proslulost. Dnes seskupení desítek lázeňských budov nad městem Jeseníkem. Dominantní secesní budova Sanatorium Priessnitz z roku 1910.

Skromné pozůstatky hradu, který vznikl zřejmě po r. 1284 jako opěrný bod vratislavského biskupa po ztrátě hradu Edelštejna. Nálezy dokládají existenci během 14. a snad i poč. 15. stol. Dochováno torzo okrouhlé věže, nevýrazné relikty paláce a hradeb.

Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.

Vrcholně barokní mariánský sloup ve Vidnavě od neznámého sochaře z r. 1714. Důvodem jeho vzniku byly události z r. 1713, kdy město postihl velký požár a epidemie moru. Podstavec a vlastní sloup jsou ze žuly, vrcholová socha Panny Marie Immaculaty z pískovce. Sloup je památkově chráněn od r. 1958.

Mariánský sloup z r. 1898, který nahradil předchozí dřevěný.