Turistické cíle v okolí obce Javorník

Hrad byl vystavěn buď zeměpánem nebo biskupem, sloužil jako protiváha sousednímu hradu Rychleby. Dochoval se pahorek jádra, zbytky předhradí a příkopu.

Pseudomanýristická radnice z r. 1724 postavena architektem Michaelem Kleinem.

Radnici nechal v r. 1538 vybudovat vratislavský biskup Jakub ze Salzy. V r. 1604 byla díky vratislavskému biskupovi Janu VI. ze Žiče přistavěna věž. Dnešní podoba stavby je výsledkem přestavby z r. 1877. Na nároží jsou hodnotné renesanční sluneční hodiny z r. 1575.

Renesanční radnice byla postavena v polovině 16. stol. V letech 1821-1822 a 1911-1912 přestavěna. Původní renesanční podobu si zachovala pouze radniční věž zřejmě z r. 1552, která patří k nejlépe dochovaným renesančním věžím v celém Slezsku.

Hrad byl vystavěn v poslední čtvrtině 13. století. V roce 1910 při úpravě zříceniny vznikla vyhlídka a byla zarovnána věž. Zachovala se obvodová hradba, zbytky bergfritu, dvou budov a věžovité brány.

Současný barokní zámek nechal, zřejmě na místě staršího sídla, v r. 1668 postavit Jan Henryk Heymann von Rosenthal. Ve 30. letech 20. stol. majetek odkoupila Výmarská republika. Od r. 1945 ve vlastnictví polského státu. Dnes je v soukromých rukách a slouží agroturistice.

Barokní morový sloup z r. 1723, původně při kostelíku sv. Valentína.

Barokní socha Panny Marie na sloupu z r. 1777.

Rokokové sousoší sv. Jana Nepomuckého souvisí s povodní v r, 1766. Na žulovém podstavci zdobeném kartuší jsou pískovcové postavy světce a dvou sedících andělů. Kolem bylo původně 9 kamenných sloupků propojených kovovými řetězy, dnes nahrazených ozdobným plůtkem. Od r. 1958 je památkově chráněné.

Pískovcová barokní socha světce, kterou dal vytvořit hrabě Karel Otto Salm. Stalo se tak po roce 1747, kdy zdědil Bílou Vodu po svém strýci, arcibiskupovi Jakubu Arnoštovi hraběti z Lichtenštejn-Kastelkornu. Na počátku 21. století byla poškozená socha opravena. Památkově chráněná je od roku 1958.

Secesní tančírnu nechal v l. 1906-1907 postavit kardinál Georg von Kopp. Svému účelu sloužila do 50. l. 20. stol. Do r. 1954, kdy ji získal stát, byla v majetku církve. Později se stala téměř ruinou. V l. 2014-2015 byla zrekonstruována a slouží jako informační centrum, kavárna a k pořádání koncertů.

Původně rychta, v r. 1671 povýšena na rytířský statek za Petra Carenzina. Po jeho smrti se často střídali majitelé. V r. 1733 jej získal klášter magdalenitek v Nise. Od r. 1807 v majetku Josefy Oehlové. V r. 1844 jej koupil Josef Latzel. V r. 1945 zkonfiskován.