Turistické cíle v okolí obce Krásno nad Bečvou

Rozlehlý pravidelně utvářený hrad postaven olomouckým biskupem Brunem po r. 1272, po r. 1281 poškozen, na poč. 14. stol. opraven. Naposledy zmíněn r. 1325, poté opuštěn a zpustl. Dochovány reliéfní zbytky budov, valy a příkopy.

Jeskyně Šipka je krasovým útvarem štramberského krasu. V r. 1880 zde byl nalezen zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte. Jeskyně poskytovala útočiště lidem již před více než 32 000 lety.

Od 16. století již ve Skaličce stál dřevěný zámek. Počátkem 19. století přestavba dřevěného zámku na cihlový.

Původně Herodkův větřák stával v Dřevohosticích. Okolo r. 1850 přechází sňatkem do majetku rodiny Červků a je přestěhován do Skaličky. Do roku 1960 byl v provozu, dnes rodinné muzeum.

Barokní sloup nechala někdy před 6. červnem 1680 postavit hraběnka Františka Eleonora rozená Podstatská, manželka Bernarda Ferdinanda z Žerotína. Na současné místo byl umístěn v r. 1841. V r. 1922 zrekonstruován.

Socha T. G. Masaryka s velmi zajímavou historií. Vztyčena r. 1928, 1938 odstraněna, následně roztavena. Nahrazena 1947 sochou O. Španiela darem z Nitry. Následně 2x vztyčena a odstraněna, aby v roce 1990 byla opět odhalena.

Zříceniny hradu. Založen Hückeswageny před r. 1297, poprvé zmíněn r. 1347. Po dobytí za markraběcích válek r. 1404 obnoven, po dobytí husity asi r. 1428 rozbořen, r. 1467 uváděn jako pustý. Od 30. let 20. stol. hrad intenzivně zkoumán a konzervován.

Výrazné terénní pozůstatky tvrze Sáhov v obci Špičky. Sídlo vladyků Krumsínů ze Špiček (Sáhova). Po r. 1540 opuštěna a zchátrala. Na přelomu 16. a 17. stol. dle tvrzení rozebrána na stavbu kostela v Hustopečích

Renesanční měšťanský dům s netypicky obrácenými arkádami do náměstí si nechal v r.1563 vystavět italskými mistry purkmistr Ondřej Řepa. Od r. 1787 dědičná pošta. Dům hostil generála Suvorova či ruského cara Alexandra I.

Budova tzv. starého fojtství, resp. budova výminku bývalých hospodářů z konce 18. století. Hlavní obytná budova fojtství byla roubená a do dnešní doby se nedochovala. Z hospodářského zázemí fojtství se dochovala roubená polygonální stodola z 1. pol. 19. století.

Zřícenina ranně gotického hradu z počátku 13. stol. Největší rozkvět v 16. a počátkem 17. stol. majetkem rodu Žerotínů, z této doby renesanční přestavby a přístavby. Za třicetileté války značně zchátral.

Malý zámek vystavěl v letech 1724–1726 A. K. Zeno z Danhausenu. Jako panské sídlo zámek sloužil pouze do roku 1875, kdy jej jako značně zchátralý obec přestavěla na školu. Těmito adaptacemi ztratil hist. i arch. hodnotu.