Turistické cíle v okolí obce Pržno

Evangelický kostel s farou byl postaven v l. 1908–1909 valašskomeziříčským stavitelem J. Demlem podle projektu záhřebského stavitele Leo Kaldy. Na faře byl umístěn před r. 1918 alumnát pro evangelické studenty a krátkou dobou i dívčí gymnázium. V 80. letech 20. stol. objekt upraven.

První luteránský sbor založen roku 1782, v letech 1829–31 přestavěn. Další úpravy proběhly v letech 1857–1858 a tehdy přistavěna novogotická věž. Nejstarší z vybavení kostela je křtitelnice, datovaná rokem 1791.

Evangelický kostel Dolního sboru, augsburský, vystavěn v r.1782 v jednoduché empírové podobě. Koncem 19. století výrazně přestavěn v neorománském slohu.

Secesní členitá vila podnikatele Fassmanna z přelomu 19. a 20. století. Rod Fassmannů provozoval od r. 1812 papírnu, jejíž historie sahá až do 17. století. V r. 1948 znárodněno, po r. 1989 navráceno. V současnosti probíhá rekonstrukce vily.

R.1842-1844 hrabě Frydrych Chorynský z Ledské postavil zámek v empírovém stylu. Zámek je obklopen rozsáhlým parkem z 19. století. Po r. 1948 závodní klub n.p. Sandrik – Rostex. V současnosti majetkem obce Hošťálková a je v něm restaurace.

Karel František Podstatský z Prusinovic postavil r.1718 zámek. Jednopatrová budova. Na šindelové střeše malá věž. Poč. 21.stol. prošel přestavbou, obvodové stěny vyvýšeny, střecha zdobena vikýři, velikost a počet oken je zachován.

Po hradu zůstaly jen teréní náznaky. Hrad byl zřejmě dřevěný. Na obou koncích jsou zbytky příkopů. Keramika je datována do 13.-14. st.

Možné místo strážního a správního hrádku na nevysokém, ale výrazném pahorku Hradišťko na pravém břehu Bečvy v Rožnově pod Radhoštěm. Dobu existenci hrádku lze předpokládat v l. 1310–72, kdy po založení sousedního hradu na Hradisku zaniká.

U Tří kamenů je rozcestí turistických cest, kde stojí hraniční kameny tří panství – kelčského, bystřického a lukovského. Na místě se nachází též pomníček studentky kroměřížského gymnázia, která zde v roce 1947 umrzla.

Dva pozdně barokní náhrobky portášů Jiřího a Ondřeje Křenkových z konce 18. století při valašskobystřickém kostele. Oba mají podobu sarkofágů s čelní deskou s lebkou na jejím vrchole a vyrůstajícím litinovým křížem. Kulturní památka.

Terénní pozůstatky drobného tvrziště v podobě pahorku vystupujícího z roviny pole. Rozměr tvrze max. 25 x 10 (17) m. Možný předchůdce zámku v centru Hustopečí. Archeologicky doložena existence tvrze ve 14. a počátku 15. století.

Zaniklý hrádek stával poblíž vsi Janůvka (zanikla v l. 1538–48). Hrádek beze zmínky v pramenech, snad postaven místním rodem ze Slušovic, odkud se již r. 1321 psal Vítek ze Slušovic. Pro více informací nutný archeologický průzkum. Na místě je znatelný val s příkopem, pozůstatky opevnění hrádku.