Turistické cíle v okolí obce Ostrov

Výrazné tvrziště jižně od osady Přemelovsko. Tvrz se výslovně zmiňuje pouze v roce 1587 a to již byla pustá. V roce 1415 však jistý Zdeněk z Přemilovska připojil svoji pečeť na stížný list české šlechty proti Husovu upálení.

Přírodní rezervace byla poprvé vyhlášena r. 1948, znovu po rozšíření r. 1998. Rozkládá se na ploše 246,4 ha, důvodem ochrany je geomorfologicky významný úsek přirozeného toku řeky Sázavy a přilehlého okolí. Žije zde řada chráněných druhů zvířat a rostou zde chráněné druhy rostlin.

Přestavěná budova tvrze z počátku 15. stol., přímo doložené r. 1452. R. 1623 zkonfiskována Hrobčickým, po raabizaci r. 1777 dvůr rozparcelován a tvrz přestavěna na dvě obydlí. Dochována původní dispozice a okna, poblíž ještě sklepy nejasného stáří.

Jednopatrová dvoukřídlá radnice s nárožní věží byla postavena v roce 1901 v novorenesančním stylu. V budově sídlí samospráva města, je zde restaurace a knihovna. Průčelí zdobí historický znak, doložený z doby vlády Střelů z Rokyc v 16. století.

Nepřístupný zámek vybudován v r. 1674 jako barokní lovecká stavba Jana Šporka. Za rodu Dahlberg-Ostein proběhla v letech 1827–1830 klasicistní přestavba zámku. K další přestavbě zámku došlo v rozmezí let 1900–1911 za Karla Dahlberga.

Zřícenina gotického hradu, který byl založen r.1426–7 jako rezidence husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. R. 1437 byl hrad po 4 měsících dobyt královským vojskem a zanikl. Polookrouhlá zemní bašta umožnila použití děl, jedna z prvních svého druhu.

Výrazný barokní sloup s bohatou plastickou výzdobou na náměstí středočeského městečka.

Památník odhalený v r.1997 Jaroslavu Foglarovi, spisovateli a dlouholetému vedoucímu Junáka. Ten sem zajížděl od r.1925 se svým oddílem, on je také autorem názvu. Právě zde vznikla jeho kniha "Hoši od Bobří řeky".

Poškozené tvrziště Smrčany se nachází u hráze Chvalovického rybníka na katastrálním území Klucké Chvalovice na Kutnohorsku. Tvrz existovala patrně ve 14. a 15. století.

Pískovcová socha sv. Františka z Pauly stojí na hranolovém podstavci s bohatou reliéfní výzdobou. Pochází z roku 1703. Postava v podživotní velikosti. Světec nadnášený oblaky s andílčími hlavami. Socha dokládá vysokou úroveň barokního umění. V seznamu kulturních památek od r. 1966.

Socha u východního vjezdu do areálu poplužního dvora zámku Ostrov. Pochází z r. 1760 a je dílem kutnohorského sochaře J. K. Eberleho. Doklad intenzity barokního kultu. Umístěna na profilovaném podstavci s reliéfy. Světec v obvyklém kanovnickém rouchu, s biretem na hlavě a nad ní se svatozáří.

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1752. Stojí na polygonálním soklu. Ve vrcholu klečící světec se sepjatýma rukama nadnášený oblaky. Socha umístěna na okraji kamenného můstku. Klečící světec oblečený v kanovnickém rouchu. R. 1973 socha zapsána do státního seznamu kulturních památek.