Turistické cíle v okolí obce Bělotín

Štola vznikla při podpovrchové těžbě břidlice pravděpodobně ve 2. polovině 19. století, nyní slouží jako zimoviště kriticky ohroženého vrápence malého a dalších letounů.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice pochází z roku 1718. Autorem je olomoucký sochař Jan Sturmer. V roce 1999 bylo sousoší restaurováno. Na vrcholu sloupu umístěn Bůh Otec, u paty sloupu Svatá rodina.

Tvrz vnikla patrně na počátku 16. století za Podstatských z Prusinovic. V letech 1695-98 přestavěna na raně barokní zámek. Další přestavba v r. 1845 a v r. 1921. Ve 2. po. 20. stol. necitlivě modernizován.

Výrazné terénní pozůstatky tvrze Sáhov v obci Špičky. Sídlo vladyků Krumsínů ze Špiček (Sáhova). Po r. 1540 opuštěna a zchátrala. Na přelomu 16. a 17. stol. dle tvrzení rozebrána na stavbu kostela v Hustopečích

Zřícenina ranně gotického hradu z počátku 13. stol. Největší rozkvět v 16. a počátkem 17. stol. majetkem rodu Žerotínů, z této doby renesanční přestavby a přístavby. Za třicetileté války značně zchátral.

Malý zámek vystavěl v letech 1724–1726 A. K. Zeno z Danhausenu. Jako panské sídlo zámek sloužil pouze do roku 1875, kdy jej jako značně zchátralý obec přestavěla na školu. Těmito adaptacemi ztratil hist. i arch. hodnotu.

Terénní náznaky strážního hrádku považovaného za jeden z opěrných bodů obranné soustavy knížete Břetislava I. proti Polsku. Zničen požárem. Lokalitu na výrazném skalním ostrohu částečně poškodila výstavba dřevěné rozhledny.

Svobodný dvůr s pravděpodobným předchůdcem v sídle pánů z Bernartic (tvrzí) je ve vsi doložen již k roku 1374. Dodnes část původního dvora v podobě budov z kamenných zdí zachována ve hmotě domu č. 57 na jižním okraji vsi.

V písemných pramenech se hrad s jistotou objevuje jen r. 1548, kdy byl ovšem už pustý. Určitou nadějnou zmínku o době jeho života představuje predikát Zbyňka ze Svrčova na listině z r.1336. K vidění je nevýrazná zřícenina gotického hradu.

Památný tis červený, zvaný Tis Jana Jiskry z Brandýsa. Stáří je odhadováno na 900–1000 let. Po rozpadu hlavního kmene strom žije ze zakořeněných bývalých větví hlavního kmene. Stav stromu je dobrý.

Výšinné pravěké hradisko s dochovanými relikty opevnění datované do období pozdní doby bronzové - slezské fáze kultury lidu popelnicových polí (HB -1000 až -750). Zda opevnění zabíralo pouze jihozápadní část temene nebo celý hřbet kopce, není známo.

Rozlehlé hradisko doby středohradištní (do 10.–11.stol.) nad levým břehem Bečvy v k.ú. Ústí. Na jv. straně zachován systém čtyř příkopů a valů. Na lokalitě nalezeny i středověké šipky. Hypotéza ztotožňuje lokalitu i se středověkým hradem Teplice.