Turistické cíle v okolí obce Bělotín

nebo vyberte

Bělotín

Olomoucký kraj,  Přerov  (PR)
Nalezeno celkem 148 záznamů, 11 / 13 stran, vyhledáno za 0.32 sec
 sloup se sochou Panny Marie (Immaculata)
300.0 m. n.m.
mariánský sloup, morový sloup
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Valašské Meziříčí
Barokní sloup nechala někdy před 6. červnem 1680 postavit hraběnka Františka Eleonora rozená Podstatská, manželka Bernarda Ferdinanda z Žerotína. Na současné místo byl umístěn v r. 1841. V r. 1922 zrekonstruován.
 Sloupová síň – rodová hrobka Schindlerů a hraběnky Marie Walburgy z Trauchsess-Waldburg-Zeil
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Kunín
Empírová hrobka v podobě sloupové síně vybudovaná po r. 1828 Friedrichem Emilem Schindlerem z vděčnosti pro zemřelou hraběnku Marii Walburgu z Trauchsess, jež z něj adopcí učinila dědice kunínského panství. Pochováno zde několik generací Schindlerů.
 socha Panny Marie Sněžné
300.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Fulnek
Velmi cenná barokní socha Panny Marie Sněžné z 1. třetiny 18. století, od r. 1958 chráněná kulturní památka.
 Soudkova štola
Olšovec - Boňkov
technická památka, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Boňkov
Štola vznikla při podpovrchové těžbě břidlice pravděpodobně ve 2. polovině 19. století, nyní slouží jako zimoviště kriticky ohroženého vrápence malého a dalších letounů.
 sousoší Nejsvětější Trojice
258.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Fulnek
Barokní sousoší Nejsvětější Trojice pochází z roku 1718. Autorem je olomoucký sochař Jan Sturmer. V roce 1999 bylo sousoší restaurováno. Na vrcholu sloupu umístěn Bůh Otec, u paty sloupu Svatá rodina.
 Spálov
zámek, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Tvrz vnikla patrně na počátku 16. století za Podstatských z Prusinovic. V letech 1695-98 přestavěna na raně barokní zámek. Další přestavba v r. 1845 a v r. 1921. Ve 2. po. 20. stol. necitlivě modernizován.
 Špičky
Sahov, Dvořisko
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Olomoucký kraj, Špičky
Výrazné terénní pozůstatky tvrze Sáhov v obci Špičky. Sídlo vladyků Krumsínů ze Špiček (Sáhova). Po r. 1540 opuštěna a zchátrala. Na přelomu 16. a 17. stol. dle tvrzení rozebrána na stavbu kostela v Hustopečích
 Starý Jičín
486.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Starý Jičín
Zřícenina ranně gotického hradu z počátku 13. stol. Největší rozkvět v 16. a počátkem 17. stol. majetkem rodu Žerotínů, z této doby renesanční přestavby a přístavby. Za třicetileté války značně zchátral.
 Starý Jičín
zámek, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Starý Jičín
Malý zámek vystavěl v letech 1724–1726 A. K. Zeno z Danhausenu. Jako panské sídlo zámek sloužil pouze do roku 1875, kdy jej jako značně zchátralý obec přestavěla na školu. Těmito adaptacemi ztratil hist. i arch. hodnotu.
 Švédská skála
380.0 m. n.m.
Veslova skála
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Spálov
Terénní náznaky strážního hrádku považovaného za jeden z opěrných bodů obranné soustavy knížete Břetislava I. proti Polsku. Zničen požárem. Lokalitu na výrazném skalním ostrohu částečně poškodila výstavba dřevěné rozhledny.
 svobodný dvůr
tvrz, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Bernartice nad Odrou
Svobodný dvůr s pravděpodobným předchůdcem v sídle pánů z Bernartic (tvrzí) je ve vsi doložen již k roku 1374. Dodnes část původního dvora v podobě budov z kamenných zdí zachována ve hmotě domu č. 57 na jižním okraji vsi.
 Svrčov
325.0 m. n.m.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Olomoucký kraj, Hranice
V písemných pramenech se hrad s jistotou objevuje jen r. 1548, kdy byl ovšem už pustý. Určitou nadějnou zmínku o době jeho života představuje predikát Zbyňka ze Svrčova na listině z r.1336. K vidění je nevýrazná zřícenina gotického hradu.