Turistické cíle v okolí obce Boškov

nebo vyberte

Boškov

Olomoucký kraj,  Přerov  (PR)
Nalezeno celkem 137 záznamů, 11 / 12 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 Týn nad Bečvou
370.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Týn nad Bečvou
Výšinné pravěké hradisko s dochovanými relikty opevnění datované do období pozdní doby bronzové - slezské fáze kultury lidu popelnicových polí (HB -1000 až -750). Zda opevnění zabíralo pouze jihozápadní část temene nebo celý hřbet kopce, není známo.
 Ústí
Hradištěk, Teplice
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ústí
Rozlehlé hradisko doby středohradištní (do 10.–11.stol.) nad levým břehem Bečvy v k.ú. Ústí. Na jv. straně zachován systém čtyř příkopů a valů. Na lokalitě nalezeny i středověké šipky. Hypotéza ztotožňuje lokalitu i se středověkým hradem Teplice.
 Varhošť (Haslicht, zaniklá ves)
580.0 m. n.m.
Vojenský újezd Libavá
ostatní, zřícenina, nepřístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
První zmínka o vsi pochází z r. 1141 z listiny biskupa Zdíka. Po třicetileté válce byl Varhošť osídlen německým obyvatelstvem, které bylo po 2. světové válce odsunuto. V r. 1947 začleněn do vojenského újezdu Libavá a následně poničen. Dodnes tu zůstaly zbytky domů.
 Velká Střelná
540.0 m. n.m.
Nová tvrz, Panský dvůr
zámek - původní tvrz, zaniklý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
Bývalý zámeček postaven pány z Vrbna na místě Nové tvrze. V 19. stol. zbořen a přestavěn na Panský dům. V sousedství postaven lovecký zámeček Bores. Vesnice zničena po r. 1945, neboť leží ve vojenském újezdu Libavá. Místo veřejnosti nepřístupno.
 Velká Střelná
540.0 m. n.m.
Střelná, Altes Haus, Dolní tvrz
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
Tvrz Altes Haus vznikla ve 13. století jako ochrana vesnice a kláštera. Zanikla před r. 1552, kdy byla nahrazena druhou tvrzí. Místo leží ve vojenském újezdu Libavá.
 Veselíčko
zámek, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Veselíčko
Barokní zámek byl založen na místě starší tvrze v l. 1768–1769 pro rod Podstatský-Lichtenštejn. Ti jej vlastnili až do r. 1945. V r. 1805 po bitvě u Slavkova byla v zámku zřízena polní nemocnice. Dnes slouží jako výchovný ústav pro děti a mládež.
 Veselská rozhledna
548.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Veselí
Veselská rozhledna z r. 2018 je dřevěná stavba s ocelovými výztužemi, která stojí na betonovém základu obsypaném břidlicí do tvaru pyramidy. Její celková výška činí téměř 14 metrů, krytá vyhlídková plošina se nachází ve výši 9 metrů a vede na ni 44 schodů. Rozhledna je volně přístupná.
 větrný mlýn
mlýn - větrný, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Město Libavá
První zpráva o mlýnu z roku 1875. Rok 1955 hovoří o jeho špatném stavu. Celkové opravy se dočkal v roce 1996, kdy získal břidlicovou střechu, hladkou bílou fasádu a malé lopatky.
 větrný mlýn
587.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Boškov
Větrný mlýn byl postaven nejpozději před r. 1875. V r. 1927 objekt koupil Zikmund Desfours-Walderode, který jej přebudoval na rozhlednu. V r. 1949 ji zničila vichřice a od té doby chátrala, až byla v 70. letech 20. stol. stržena. Ještě někdy kolem r. 2010 zde byly patrné zbytky zdí.
 vrchnostenský špitál
369.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Velký Újezd
Karel Maxmilián, hrabě Podštatský nechal r. 1749 postavit budovu Vrchnostenského špitálu, kde byli umístěni chudí, nemocní a staří lidé z panství, celkem 10 osob. R. 1994 prodán soukromým osobám a budova v havarijním stavu citlivě zrekonstruována.
 Wesselsky mlýn
vodní mlýn Wesselsky, Pazderův, Králův
mlýn - vodní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Loučky
Zachovalý funkční vodní mlýn manželů Králových v Loučkách u Oder. Založen jako mlýn rychtáře z Oder. Od r. 1762 do r. 1945 v držení rodu Wesselsky, který jej rozšířil a zmodernizoval. Současní majitelé objekt udržují a citlivě opravují. Technická památka je přístupná veřejnosti.
 Zákřov
296.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Zákřov
Zaniklá tvrz nad obcí Zákřov (dřívě Zákřovice) z druhé pol. 14. stol., zanikla na přelomu 15. a 16. stol. Ves zpustla mezi lety 1560-68, opětovně vysazena r. 1787 pod názvem Zákřov. Tvrziště bylo bez průzkumu zničeno r. 1972.