Turistické cíle v okolí obce Přerov VII - Čekyně

Vilu v novorenesančním stylu nechal v l. 1895-1896 postavit Wilhelm Briess podnikající v oboru sladovnictví. Architektem projektu byl přerovský rodák Jakob Gartner. Od r. 2014 je stavba kulturní památkou.

Zbytky pahorku tvrze založené nejspíše ve 14. století , který se nachází západně od kostela v zahradě soukromého pozemku. Tvrz zanikla nejspíše na přelomu 15. a 16. století.

Mlýn byl založen r. 1739 ve starší budově z počátku 18. stol. V. r. 1805 zmiňován mlynář Matěj Melkus. V r. 1930 vlastnil mlýn cukrovar v Brodku. V 50. l. 20. stol. byl mlýn zrušen a sloužil JZD. Dnes patří mysliveckému sdružení, které jej v r. 1999 opravilo a zřídilo v něm malou vodní elektrárnu.

Hřbitov pro vojáky olomoucké posádky a jejich rodinné příslušníky byl zřízen na konci 19. stol. severně od obecního hřbitova v tehdy samostatném Černovíře. Příhodná byla blízkost vojenské nemocnice na Klášterním Hradisku. V současnosti začíná obnova.

Karel Maxmilián, hrabě Podštatský nechal r. 1749 postavit budovu Vrchnostenského špitálu, kde byli umístěni chudí, nemocní a staří lidé z panství, celkem 10 osob. R. 1994 prodán soukromým osobám a budova v havarijním stavu citlivě zrekonstruována.

Pozdně barokní zámek postavený r. 1792 olomouckou kapitulou. Jednopatrový obdélný objekt s pětiosým průčelím. Ke vstupnímu portálu v trojosém rivalitu vede dvouramenné schodiště s kuželkovým zábradlím. V přízemí pruská klenba, patro je plochostropé.

Parčíky nad městskými hradbami s bohatou historií přilehlých budov. Původně několik soukromých zahrad, dnes ucelený soubor pro veřejnost. Slavnostně otevřeno v roce 2011.

Zaniklá tvrz nad obcí Zákřov (dřívě Zákřovice) z druhé pol. 14. stol., zanikla na přelomu 15. a 16. stol. Ves zpustla mezi lety 1560-68, opětovně vysazena r. 1787 pod názvem Zákřov. Tvrziště bylo bez průzkumu zničeno r. 1972.

Tvrz se uvádí v r. 1385, když ji Jan Poměn ze Zářičí prodával s alodní částí vsi Ješkovi Puškovi z Kunštátu. Nedlouho poté, pravděpodobně za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem nebo spíše za husitských válek, tvrz zanikla, protože se již neuvádí.

Původně tvrz, kterou vybudoval někdy po roce 1609 šlechtic Zdeněk Přepyšský z Rychmburka, se po roce 1727, kdy přestala být majetkem Přepyšských, začala označovat zámkem. Svoji rezidenční funkci přestal plnit koncem 18. století. Dnes slouží správním potřebám zemědělské společnosti.

Železniční most u Jezernice je 426 m dlouhý, 10,6 m vysoký a má 42 mostních oblouků. Původní cihlový most byl postaven r. 1847. R. 1873 byl rozšířen a zesílen mostem kamenným. V l. 1999–2001 prošel most rekonstrukcí, za jejíž provedení byla r. 2003 firmě Sudop udělena cena "Mostní dílo roku 2001".

Zmínky o tvrzi pánů ze Žeravic se objevují od konce 14. stol. Zřejmě za husitských válek byla tvrz opuštěna, protože v r. 1446 se uvádí jako pustá. Koncem 15. stol. držel Žeravice Jindřich z Kokor, který tvrz pravděpodobně obnovil. Po spojení Žeravic s Čekyní ztratila význam a zanikla.