Turistické cíle v okolí obce Mladecko

Objekt bývalé barokní fary z let 1733–34, vystavěné M. Schwarzem jižně vedle farního kostela. Patrová tříosá stavba s vysokou valbovou střechou pokrytou břidlicí.

Obdélná kaple s rovným závěrem, zvaná Zahrada Getsemanská, postavena v roce 1876 rodinou Fajkusových. Ve stejném roce ji vysvětil hradecký farář P. V. Sentenský. Dnes je majetkem města a o její údržbu se starají různé rodiny věřících. V interiéru je oltář s obrazem Krista v zahradě Getsemanské.

Téměř 30 m vysoká kovová rozhledna byla na vrchu Kopřivná postavena v letech 2020-2021 a je volně přístupná. Pojmenována byla po budišovském rodákovi Fr. I. C. Halaškovi (1780-1847), piaristickém knězi, pedagogu, významném přírodovědci a především astronomovi.

Na návrší Hanuše u Hradce n. Moravicí se nacházejí terénní náznaky po opevňovacích pracích a budování dělostřeleckých pozic během rakousko-pruských válek o Slezsko. Šance Hanuše pochází z let 1778-1789.

Zámek z r. 1792 postavený Ondřejem Renardem v empírovém slohu. Dodnes zachováno původní schodiště do prvního patra, stejně jako dveře a okna. U zámku původní hospodářské budovy - konírna, kočárovna a sklad a při zámku zbytky parku.

Na místě pravěkého hradiště z l. 1800-1400 př. n. l. se v 6. stol. usídlil kmen Holasiců. V 9. stol. podroben Moravany. Ve 12. stol. obnoveno osídlení v podobě střed. zeměpanskoho dvora s dřevěným kostelem, na poč. 14. stol. přestavěným. V objektech býv. dvora dnes sídlí Muzeum Slezský venkov.

Rozsáhlý areál s parkovou úpravou, jehož součástí je empírový Bílý zámek, historizující Červený zámek a bílá věž, vše ve stylu německé novogotiky. Na tomto místě stával původně gotický hrad.

Na místě původního dřevěného kostela z 13. stol. vystavěn zděný r. 1625. Za dobu svého trvání kostel několikrát vyhořel, naposledy r. 1860. Vždy rychle opraven. Na hřbitově je pochován Jan Zajíc, jenž se 25. února 1969 upálil na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy.

Hrobka hraběcího rodu Bellegarde v podobě menší kolonády při ohradní zdi areálu hřbitova s kostelem. Postavena koncem 19. stol. Bellegardeové získali panství Velké Heraldice sňatkem a vlastnili je v l. 1899-1945.

Lovecký zámek z druhé poloviny 19. století postavený rodinou Riegrů. Po znárodnění r. 1945 upraven na sídlo polesí a později na rekreační zařízení. Rekreačním účelům objekt slouží dodnes.

Zámek byl postaven v l. 1727 – 1730 na místě starší tvrze Ferdinandem ze Šercu. V r. 1761 byl zámek v majetku hrabat Renardů. Již v té době bylo nutné provádět statické zajištění stavby pomocí železných táhel. Posledními majiteli byla rodina Richterů

Terénní zbytky po soustavě barokních pevnůstek chránících cestu mezi Opavskem a Moravou. Postaveny rakouskou armádou v 80. letech 18. století.