Turistické cíle v okolí obce Jakartovice

Téměř 30 m vysoká kovová rozhledna byla na vrchu Kopřivná postavena v letech 2020-2021 a je volně přístupná. Pojmenována byla po budišovském rodákovi Fr. I. C. Halaškovi (1780-1847), piaristickém knězi, pedagogu, významném přírodovědci a především astronomovi.

Na návrší Hanuše u Hradce n. Moravicí se nacházejí terénní náznaky po opevňovacích pracích a budování dělostřeleckých pozic během rakousko-pruských válek o Slezsko. Šance Hanuše pochází z let 1778-1789.

Zámek z r. 1792 postavený Ondřejem Renardem v empírovém slohu. Dodnes zachováno původní schodiště do prvního patra, stejně jako dveře a okna. U zámku původní hospodářské budovy - konírna, kočárovna a sklad a při zámku zbytky parku.

Na místě pravěkého hradiště z l. 1800-1400 př. n. l. se v 6. stol. usídlil kmen Holasiců. V 9. stol. podroben Moravany. Ve 12. stol. obnoveno osídlení v podobě střed. zeměpanskoho dvora s dřevěným kostelem, na poč. 14. stol. přestavěným. V objektech býv. dvora dnes sídlí Muzeum Slezský venkov.

Rozsáhlý areál s parkovou úpravou, jehož součástí je empírový Bílý zámek, historizující Červený zámek a bílá věž, vše ve stylu německé novogotiky. Na tomto místě stával původně gotický hrad.

Hrobka hraběcího rodu Bellegarde v podobě menší kolonády při ohradní zdi areálu hřbitova s kostelem. Postavena koncem 19. stol. Bellegardeové získali panství Velké Heraldice sňatkem a vlastnili je v l. 1899-1945.

Lovecký zámek z druhé poloviny 19. století postavený rodinou Riegrů. Po znárodnění r. 1945 upraven na sídlo polesí a později na rekreační zařízení. Rekreačním účelům objekt slouží dodnes.

Zámek byl postaven v l. 1727 – 1730 na místě starší tvrze Ferdinandem ze Šercu. V r. 1761 byl zámek v majetku hrabat Renardů. Již v té době bylo nutné provádět statické zajištění stavby pomocí železných táhel. Posledními majiteli byla rodina Richterů

Lázně založil kolem r. 1810 Jan z Tenczina. O největší rozkvět se zasloužil hrabě Camillo Razumovsky, který je koupil r. 1895. Později sloužily jako výcvikové středisko Hitlerjugend a v průběhu války zde byl zajatecký tábor. Po r. 1945 využívány jako rekreační středisko. Od r. 1994 areál chátrá.

Zámek postavili v roce 1618 Mitrovští z Nemyšle. V první pol. 18. stol. přestavěli zámek v barokním slohu Halamové z Jičína. V letech 1821–1945 byli majiteli Sedlničtí z Choltic. Dnes je v zámku sídlo obecního úřadu.

Bývalá budova Justičního soudu v Opavě z let 1887-1888, dnes okresní soud. Budova je kulturní památkou od r. 1958 a navazuje na vazební věznici, která vznikla jako jeho součást.

Barokní kamenný most o dvou obloucích z lomového kamene a plně vyzděným parapetem postaven r. 1773, délka 12 m, šířka 6 m, výška nad hladinou Budišovky 4 m. Nad středním pilířem na parapetu druhotně osazena pískovcová skulptura sv. Jana Nepomuckého pocházející z r. 1725 připisovaná J. A. Heinzovi.