Barokní šlechtický městský palác vystavěný v letech 1731 až 1733 Karlem Josefem Ragojským z Rohožníku jako jeho opavské sídlo. Po požáru v r. 1758 opraven Maxmiliánem Jindřichem Sobkem z Kornic. Dnes sídlo soukromé firmy.
Barokní sousoší Nejsvětější Trojice pochází z roku 1718. Autorem je olomoucký sochař Jan Sturmer. V roce 1999 bylo sousoší restaurováno. Na vrcholu sloupu umístěn Bůh Otec, u paty sloupu Svatá rodina.
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Štáblovice
Zámek kolem r. 1558 přestavěn ze starší tvrze Rotmberkem z Ketře v renesančním slohu. V 17. stol. zámeček přestavěn v barokním stylu lotrinským majitelem Janem Lescourantem. V r. 2001 zámek prodán soukromé firmě, od r. 2021 zpřístupněn o víkendech veřejnosti.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Staré Heřminovy
Zámek, původně fojtství, postavený zřejmě před rokem 1685 Kryštofem Loserthem. Od roku 1730 v majetku Bartelů, za nich barokně upraven. V letech 1894 až 1945 patřil rodině Langerů. Od roku 1945 v majetku státu.
Barokní zámek vznikl přestavbou hospodářské budovy ve dvoře, který původně patřil cisteriáckému řádu, za hraběte Caesara Neuhause, asi v 17. stol. Na přelomu 18. a 19. stol. jej nechali empírově přestavět Pinové z Friedenthalu.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Zámek byl postaven Karlem Traugottem Skrbenským z Hříště na místě staršího barokního zámku, který nechal počátkem 19. stol. zbořit. Dnes budova slouží jako domov pro řeholnice.
Středověká vodní tvrz ze 14. stol., označována též jako hrad, ve 2. pol. 16. stol. přestavěna na čtyřkřídlý renesanční zámek. Roku 1785 přeměn v pivovar. Zámek byl v 80. letech 20. stol. do základů stržen. Dochován jen krátký úsek valů a rybník.
Vznik zámku je spjat s parcelací sucholazeckého dvora počátkem 19. století, kdy si Alois Koppert nechal postavit nové sídlo nazývané zámek. V r. 1921 byl zámek zabrán československým státem a r. 1931 prodán Antonínu Hanákovi, jehož dědicům patří upravený zámek dodnes a je využíván k bydlení.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Spálov
Terénní náznaky strážního hrádku považovaného za jeden z opěrných bodů obranné soustavy knížete Břetislava I. proti Polsku. Zničen požárem. Lokalitu na výrazném skalním ostrohu částečně poškodila výstavba dřevěné rozhledny.
ostatní, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj
Svobodný dvůr stával v místech dnešního Nového Vrbna. Založen ve 14. stol. v souvislosti s těžbou stříbra. Od r. 1412 patřil k proboštství v Březové. R. 1726 na jeho místě zakládá Josef František hrabě z Vrbna ves Nové Vrbno.