Turistické cíle v okolí obce Štěpánkovice

Červený cihlový, původně evangelický kostel, byl vystavěn v letech 1896–1899 v novogotickém stylu. V letech 1976–1979 adaptován pro opavský okresní archiv.

Dvůr z konce 16. stol., barokně přestavěný v 1. pol. 18. stol. Statek s obytným domem a připojenými hospodářskými staveními je typickou ukázkou tzv. lidového baroka. Na nárožích obyt. domu válcové věže, místnosti jsou zaklenuty. U vjezdu s kovanou bránou a brankou pro pěší kaple Božího Těla.

Obdélná kaple s rovným závěrem, zvaná Zahrada Getsemanská, postavena v roce 1876 rodinou Fajkusových. Ve stejném roce ji vysvětil hradecký farář P. V. Sentenský. Dnes je majetkem města a o její údržbu se starají různé rodiny věřících. V interiéru je oltář s obrazem Krista v zahradě Getsemanské.

Na návrší Hanuše u Hradce n. Moravicí se nacházejí terénní náznaky po opevňovacích pracích a budování dělostřeleckých pozic během rakousko-pruských válek o Slezsko. Šance Hanuše pochází z let 1778-1789.

Zámek byl pravděpodobně postaven na místě starší tvrze na přelomu 14.–15. stol. Později, v pol. 19. stol., vlastnila zámek rodina Meyerů svobodných pánů Rothschildů. Ti jej pronajímali soudu nebo sirotčinci. Dnes je v zámku Infocentrum, Městské muzeum, knihovna, čajovna Zámecký klub a další.

Na místě původní tvrze patrně z 15. století nechal v roce 1832 vybudovat J. Römisch malý empírový zámeček. Za pozdějších majitelů Rotschildů využíván účelově. Dnes zámek přestavěn na bytový dům.

Barokní zámek postavený poblíže či na místě starší tvrze kolem r. 1756 nákladem A. B. Mitrovského. Podoba zámku ovlivněna J. L. Hildebrandtem. Kolem zámku a dvora francouzská zahrada. Na jaře 1945 vážně poškozen a v 50. letech zbořen definitivně.

Rozsáhlý areál s parkovou úpravou, jehož součástí je empírový Bílý zámek, historizující Červený zámek a bílá věž, vše ve stylu německé novogotiky. Na tomto místě stával původně gotický hrad.

Mauzoleum Lichnovských v podobě novogotické ortogonální kaple z režného zdiva vystavěné v l.1902–03 dle projektu J. Lundwalla. V l. 1945–1996 sloužilo jako místní kostel. Nyní rekonstruováno. Náhrobky Karla Marii, Marie Croÿ-Dülmen a Karla Maxe.

Terénní zbytky po soustavě barokních pevnůstek chránících cestu mezi Opavskem a Moravou. Postaveny rakouskou armádou v 80. letech 18. století.

Kostel založen před r. 1350, rezidence jezuitů až r.1625. R. 1643 rezidence změněna na kolej se seminářem a gymnáziem. Kostel přestavěn barokně v l. 1675-81 podle návrhu J. Braschy. Po zrušení koleje sídlo zemského sněmu, dnes zemský archiv.

Bývalá budova Justičního soudu v Opavě z let 1887-1888, dnes okresní soud. Budova je kulturní památkou od r. 1958 a navazuje na vazební věznici, která vznikla jako jeho součást.