Turistické cíle v okolí obce Křivá

Šumvaldská tvrz se prvně uvádí v r. 1464. Za česko-uherských válek pravděpodobně zpustla, protože v r. 1492 se zmiňuje pouze tvrziště. Později však byla opět obnovena. V r. 1567 byl majetek spojen s panstvím Úsov. Tím tvrz ztratila funkci šlechtického sídla a zanikla.

Kamenný tříobloukový most vznikl zřejmě v letech 1712-1713 a r. 1717 byl doplněn o sochu sv. Jana Nepomuckého. V r. 2011 se uvažovalo o jeho zbourání, k čemuž však naštěstí nedošlo a nakonec byl zařazen mezi kulturní památky ČR. V r. 2013 proběhla jeho celková rekonstrukce.

Kamenný most pochází ze 16. stol. (první zminka r. 1592). Na mostě je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z pol. 18. stol. od Jana Sturmera. Od r. 1958 patří most mezi chráněné památky ČR. Při rekonstrukci po velké povodni r. 1997 byl opatřen železobetonovým zábradlím pokrytým kamennými deskami.

Stavba z roku 1783 na místě starší budovy, nuceně demolované 1721. Ta nahradila 1688 původní dřevěnou modlitebnu. Náboženská obec, která spravovala rozsáhlou okolní oblast, zanikla po obsazení Sudet 1938. Po válce evangelický sbor, důkladně obnovena.

Zaniklý hrad. Postave Karlem IV. po r. 1340. Zničen za markraběcích válek koncem 14.st., r. 1406 uváděn jako pustý. Od 19. století kamenolom zlikvidoval kopec i s jádrem hradu. Ještě asi před pěti lety patrné zbytky opevněného předpolí.

V blízkosti obce Těšíkov se nachází prameniště minerální vody, Těšíkovské kyselky. Pramen je zdrojem železité minerální vody. Doložen již v roce 1669. V roce 2004 prameniště zrekonstruováno. Voda je naprosto nezávadná, chladná a chutná.

Renesanční zámek Jana Bukůvky z Bukůvky z r. 1587 (dochován figurální portál). V l. 1653–1771 v majetku Žerotínů. Po r. 1812 v majetku Teschů, za nich r. 1857 empírově přestavěn. Od r. 1861 v majetku dr. E. Ulrycha, od r. 1938 spol. Lada (Baťa). Po r. 1945 internát, v současnosti ubytovna.

Osamělá skaliska na lesní mýtině na modré turistické cestě vedoucí z Libiny k významnému vrcholu BRADLO.

Sloup ukrytý v houští tisů jižně od kostela sv. Filipa a Jakuba na Staroměstském nám. v Litovli. Zřízen poč. 18. stol., kromě titulní plastiky na vrcholu je zdoben reliéfy Archanděla Michaela na dříku sloupu a Bolesté Panny Marie na jeho podstavci.

Původně středověká hradní pevnost z 13. st. Za třicetileté války hrad vypálen. V 80. letech 17. st. důkladně opraven a mezi věže hradu byl vestavěn manýristický zámek. Později bylo na zámku zařízeno lovecko-lesnické muzeum.

V místech vtoku Nečíze do hrazeného města Litovle je doložen mlýn r. 1287. Od roku 1909 sloužil jako elektrárna. Regulace Moravy ve 30. letech 20. století vytvořila dostatečný výkon pro moderní elektrárnu, postavenou 1937–9, která zde funguje dodnes.

O želechovické tvrzi není příliš známo. Uvádí se totiž pouze jednou, a to v r. 1349, kdy ji Bohuš ze Ždánic prodal svému bratrovi, olomouckému arciděkanovi Vítkovi. V 15. stol. byl majetek připojen k pňovickému panství. Tím tvrz ztratila význam zeměpanského sídla a beze stopy zanikla.