Turistické cíle v okolí obce Křivá

Jižně od Náměstí Míru v Ryžovišti stojí renovovaný empírový dům. Jedná se o bývalou rychtu. V domě byl po zadržení krátkou dobu vězněn francouzský generál Lafayette. V té době byl na útěku z olomouckého vězení. Budova je soukromým majetkem a pro veřejnost je nepřístupná.

Velký měšťanský dům, postavený 1542 soukeníkem Lorencem Langem. Barokní přestavba 1707, roku 1878 vloženo půdní polopatro, nové balkonové parapety a postaveno pavlačové dvorní křídlo. Od roku 1850 zde existovala vyhlášená kavárna, dnes soukromý.

Pravidelný pahorek zaniklé tvrze vydělený od stoupajícího terénu výrazným příkopem na levé straně údolí řeky Moravice u Malé Štáhle. Tvrz sloužila patrně jako strážní místo nedalekého brodu a cesty z Rýmařova do Vrbna.

Uničovský mariánský sloup byl vystavěn roku 1743. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie Immaculaty. Na bočních sloupech stojí sochy svatých. Součástí výzdoby jsou reliéfy s výjevy ze života Jana Nepomuckého a Jana Sarkandra.

Mariánský sloup postavený nákladem knížete Josefa Adama z Lichtenštejna v roce 1719 na památku morové epidemie v letech 1715–16. Na vrcholu sloupu pozlacená socha Panny Marie.

Muzejní budova, původně městská střelnice. Vznikla již ve středověku pro měšťany k vojenskému výcviku, první zmínka k roku 1518. V r. 1705 dřevěná stavba, která však prošla mnoha stavebními úpravami. Od 19. stol. kulturní centrum města, v r 1920 umístěny muzejní sbírky.

Několik uničovských domů středověkého původu s barokními či klasicistními fasádami, většinou opatřených atikami, kryjícími valbové střechy. Přes ochranu jádra města formou městské památkové zóny většinu objektů dodnes poškozují nevhodné modernisace.

Krátký úsek původního kamenného opevnění města Rýmařova z konce 13. století (či spíše 14. století). Město mělo 4 brány a v jihozápadní části se nacházelo tvrziště, tzv. Hrádek.

Místo původních palisád postavena do 1327 kamenná hradba s čtyřmi branami a fortnou. Zesílení počátkem husitských válek a na přelomu 15. a 16. stol. Po dobytí Uničova Švédy 1642 nové zemní prvky, poslední oprava 1742. Od poč. 19. stol postupný zánik.

Zbytky kamenných městských hradeb v královském městě Litovli. Povolení ke stavbě vydal 3. 2. 1327 král Jan Lucemburský. Délka činila asi 1300 m, před hradbami byl vodní příkop, mokřiny, četná ramena řeky Moravy a dva rybníky. Dochováno torzo v jižní části města a několik drobných artefaktů.

Renesanční objekt bývalé mincovny, dnes rýmařovského děkanství, ze 3. čtvrtiny 16. stol. s nárožní polygonální věží. Upravena v 18. a 20. století. Dochovány hřebínkové a valené klenby.

Jeskyně objevená kolem roku 1826. Větší pozornosti se jí dostalo po nálezech J. Szombathyho v roce 1881. Zpřístupněná část jeskyně byla upravena v roce 1951. Jeskyně proslula svými významnými archeologickými a paleontologickými nálezy.