Turistické cíle v okolí obce Troubelice

nebo vyberte

Troubelice

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 276 záznamů, 17 / 23 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 Odborný léčebný ústav Paseka
360.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Paseka
Léčebný ústav Paseka v Jeseníkách vznikl již roku 1913. Původní léčba TBC je dnes nahrazena převážně léčbou nemocí dýchacích cest.
 Památník Adolfa Kašpara
258.0 m. n.m.
pomník, památník - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Loštice
Menší muzeum významného malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara (1877-1934), který žil v Lošticích. Muzeum mapuje jeho život, jsou zde sbírky ilustrací a fotografií. V další části se muzeum věnuje městu, tehdejšímu hrnčířství, či židovské tematice.
 panský mlýn
Bouzov - Doly
mlýn - vodní, chátrající, nepřístupno, Olomoucký kraj, Doly
Soubor budov vodního panského mlýna založeného krátce před rokem 1617, zvaný dříve Podhradní mlýn. Mlýn dvakrát vyhořel, naposledy r. 1894. Budova mlýnice je téměř zničena a obydlí mlynice chátrá.
 Pekařský dům
275.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Mohelnice
Pekařský dům u severní brány s kamenným vstupním portálem ozdobeným anděly. Ve štítě půlkruhové niky se sochami sv. Donáta a Floriána. Letopočet 1597 znamená výstavbu pekařského domu a letopočet 1927 jeho celkovou opravu.
 pieta
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Loštice
Barokní sousoší Piety z roku 1735 u silnice do Moravičan bylo opraveno v polovině 19. století nákladem Rosalie Pluskalové. Ta financovala i zřízení volné kopie na opačném konci městečka, u silnice na Bouzov.
 Pňovice
228.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Pňovice
V r. 1249 se uvádějí páni z Pňovic Oneš a jeho syn Blud. První zmínka o tvrzi je z r. 1368. V r. 1531 tvrz získal Jan Lhotský. V r. 1599 je tvrz uváděna jako pustá. V 17. stol. měla stát na místě tvrze panská sýpka. Ve druhé polovině 20. století sýpka i většina dvora zbořena.
 Podolí
360.0 m. n.m.
tvrz, přestavěno, nepřístupno, Olomoucký kraj, Podolí
První zmínka o vsi pochází z r. 1349, kdy se stala majetkem Jana z Bouzova. Pozdně gotická tvrz v Podolí je prvně zmiňována v r. 1564, kdy zde sídlili Potštátští z Prusínovic. Později byla tvrz renesančně přestavěna. V r. 1617 ji i se vsí koupil Fridrich z Oppersdorfu.
 Podolí
289.0 m. n.m.
Mohelnice - Podolí
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Podolí
Renesanční tvrz z r.1551. R.1622 tvrz získal olomoucký biskup František z Ditrichštejna, tvrz změněna v hospodářskou budovu a později v obyčejný obytný dům. Nad bočním vchodem zachovaný kamenný znak zakladatelů tvrze Kobylků z Kobylí a datum 1551.
 pomník Josefa II.
239.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Uničov
Litinová socha z produkce Blanenských železáren byla osazena roku 1882. Po obsazení Uničova českým vojskem byla demontována, díky použitému materiálu přežila válečnou sbírku barevných kovů. Nově instalována po roce 2000.
 Pradědova galerie
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Jiříkov
Pradědovu galerii založil řezbář Jiří Halouzek. Jedná se o zahradní galerii řezbářských děl – je zde více než 450 dřevěných plastik různých postav nebo zvířat, vč. několika betlémů (také největší betlém na světě). V areálu je mimo galerie i chov daňků a část určená dětem (prolézačky, kolotoče).
 pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Chudobín
Pravoslavný chrám byl postaven v l. 1934-1935. Jeho stavbou vyvrcholily náboženské spory, kdy část katolíků s farářem J. Žídkem přestoupila nejprve k církvi husitské a r. 1935 k pravoslavné církvi. Stavbu inicioval Josef Žídek. Stavitel chrámu není znám, ale usuzuje se na architekta Huberta Austa.
 pravoslavný chrám sv. Ludmily
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Řimice
Pravoslavný chrám v Řimicích postaven v l.1933-34. Na vstupní straně je nízká čtverhranná přístavba se zvonicí a freskou sv. Cyrila a Metoděje vytvořenou r. 1972 podle kresby Mikoláše Alše.