Turistické cíle v okolí obce Troubelice

Krátký úsek původního kamenného opevnění města Rýmařova z konce 13. století (či spíše 14. století). Město mělo 4 brány a v jihozápadní části se nacházelo tvrziště, tzv. Hrádek.

Místo původních palisád postavena do 1327 kamenná hradba s čtyřmi branami a fortnou. Zesílení počátkem husitských válek a na přelomu 15. a 16. stol. Po dobytí Uničova Švédy 1642 nové zemní prvky, poslední oprava 1742. Od poč. 19. stol postupný zánik.

Pozůstatky opevnění kdysi biskupské Mohelnice se nacházejí téměř po celém obvodu hrazeného města. Nejzachovalejší je fortna pod kostelem s latinským nápisem z roku 1540, dochovala se i řada bašt a úseků hlavní zdi.

Zbytky kamenných městských hradeb v královském městě Litovli. Povolení ke stavbě vydal 3. 2. 1327 král Jan Lucemburský. Délka činila asi 1300 m, před hradbami byl vodní příkop, mokřiny, četná ramena řeky Moravy a dva rybníky. Dochováno torzo v jižní části města a několik drobných artefaktů.

Renesanční objekt bývalé mincovny, dnes rýmařovského děkanství, ze 3. čtvrtiny 16. stol. s nárožní polygonální věží. Upravena v 18. a 20. století. Dochovány hřebínkové a valené klenby.

Jeskyně objevená kolem roku 1826. Větší pozornosti se jí dostalo po nálezech J. Szombathyho v roce 1881. Zpřístupněná část jeskyně byla upravena v roce 1951. Jeskyně proslula svými významnými archeologickými a paleontologickými nálezy.

Vedle kostela sv. Máří Magdaleny v Mladějovicích roste nejméně 700 let stará lípa, v roce 2009 získala 2. místo v anketě Strom roku. Lípa je vysoká 17 m, v průměru má přes 3 m, obvod více než 7 m.

Již před r. 1238 zde stávala tvrz nebo hrad, později označovaný jako Biskupský hrad, jehož zbytky jsou viditelné ve sklepních prostorách. Od 16. stol. zde byla umístěna fara a děkanství. Po roce 1957 objekt přestavěn pro potřeby Mohelnického muzea.

Předpokládané nížinné opevněné sídliště bez terénních stop bylo zkoumáno v l. 1961 a 1963. Nálezy dokládají kulturní vrstvy z 11.-13. stol. a ve dvou sondách byly zjištěny stopy soudobého opevnění. Od r. 1958 je lokalita chráněna jako kulturní památka.

Sloup z roku 1724 na litovelském náměstí od Václava Rendera, opraven v letech 1798, 1885 a na přelomu 20. a 21. století. Bohatá sochařská výzdoba ve stylu dynamického baroka.

Architektonicky cenný stupňovitý mariánský sloup s dominující sochou Neposkvrněné Panny Marie. Vystavěn v r. 1683 F. Leblosem na náklad M. E. Richtensteinové jako upomínka na morovou epidemii z r. 1680.

Skalní vyhlídka, několik set metrů pod vrcholem Volyně. Pojmenována po dávné tragické události. Z místa je daleký rozhled.