Turistické cíle v okolí obce Velký Újezd

Archeologicky zjištěné základy tvrze pravěpodobně ze 14. století, která zanikla nejpozději k polovině 15. století.

Hrad vybudovaný po roce 1340 olomouckým biskupem Janem Volkem. Roku 1426 byl hrad obležen, dobyt a zbořen. Zbytky hradu se později nazývaly "Pustý zámek".

Původní městská hláska se starším jádrem vystavěná kolem r. 1700 v těsném sousedství městského pivovaru. Ten je zmiňován již r. 1388, kdy jej Boček z Kunštátu daroval městu. Pivovar zanikl.

Dobře patrný reliéf tvrze z poloviny 14.století na výběžku z náhorní planiny mezi obcemi Hradčany a Pavlovicemi u Přerova

Výšinné pravěké hradiště na vrcholovém hřebeni Obírka (622 m.n.m) severně od Lipníku n. B. Prokázáno osídlení v době kultury lužických popelnicových polí, v době laténské a pozdního stěhování národů. Částečně zachován náznak zemního valu z mladší a pozdní doby kamenné, který vymezuje 9 ha plochu.

Velkotýnecký Husův sbor je modlitebnou Církve československé husitské postavenou v r. 1924. Prvním duchovním správcem se stal Innocenc Kuchař. Na fasádě u vchodu je umístěna pamětní deska legionářům od Zborova.

Okrouhlý pahorek neznámého tvrziště, kolem něhož je 2 m široký příkop lemovaný pozůstatky až 1,5 m vysokého valu, leží v nepřístupné oblasti vojenského újezdu. V r. 1932 popsal lokalitu Karl Schirmeisen a provedl zběžný archeologický průzkum.

Ves se prvně uvádí v r. 1447 již jako pustá. V r. 1559 již byla osídlena německými kolonisty, kteří zde žili až do vysídlení po 2. světové válce. Poté se pustá obec stala součástí vojenského újezdu Libavá. V 50. a 60. letech 20. stol. byly všechny budovy kromě kostela zbořeny.

Kříž, ale ve skutečnosti kalvárie. Po stranách dvě doprovodné postavy. Kříž s korpusem ukřižovaného Ježíše Krista dominuje dílu. Sousoší sloužilo jako tzv. „vítací kříž“ na okraji zástavby obce. Není zapsáno jako nemovitá kulturní památka, obec ho eviduje jako drobnou památku místního významu.

Stavba, stojící nedaleko vesnice Boškov v malém hájku, byla vybudována zřejmě někdy koncem 19. stol. nebo počátkem 20. stol. Později byla již zchátralá kaple upravena na mysliveckou chatu. U ní stojí dřevěná zvonička a před vchodem je malá kamenná soška.

Původní kaple z konce 17. století r. 1842 nahrazena novou jednoduchou stavbou s čtvercovou lodí, půlkruhovým závěrem a nad západním průčelím patrovou věží zakončenou cibulí. Od r. 1901 na věži hodiny a zvon. Před kaplí kamenný kříž z roku 1873. Zchátralý objekt zrekonstruován v l. 2008 – 2012.

V roce 1888 na návsi v Týnečku postavena kaple Neposkvrněného početí Panny Marie. Původní barokní morový sloup, který na místě stál, zbourán. Nad portálem socha sv. Floriána.