Turistické cíle v okolí obce Velký Újezd

Světoznámá archeologická lokalita pravěkého člověka-Homo predmostenzis, s travertinovou plastikou „Sonda do pravěku“, „Památníkem lovců mamutů“ a vlastivědnou stezkou „Předmostím až do pravěku“ vybavenou informačními tabulemi.

Pivovar vystavěli jezuité ve druhé pol. 18. století. R. 1890 přistavěna sladovna. Pivo se zde vařilo do roku 1901. Za druhé svět. války v pivovaře umístěny sklady něm. armády. Později účelově využíván zejména ke skladovým potřebám. Dnes sidlem hudebního a disco klubu Spilka.

Betlémská kaple byla postavena r. 1930 ve funkcionalistickém stavebním slohu. Stavba byla financována z peněz vybraných dobrovolnými sbírkami od občanů. Autor stavby není znám. Ke kapli přiléhá zajímavé kolumbárium (tj. stavba určena k ukládání pohřebních uren). Kolem kaple se rozkládá hřbitov.

Skalní vyhlídku vystupující z lesa Oderských vrchů, která je nejvyšším místem dávného lomu, obyvatelé okolních obcí navštěvovali a bělili vápnem, od čehož získala i svůj název. V současnosti se nachází na území Vojenského újezdu Libavá a je přístupná pouze 1. května v rámci akce Bílý kámen.

Mlýn mezi Grygovem a Blatcem při toku Morávky vznikl ve druhé polovině 18. století. Poslední mlynář získal mlýn v r. 1932. V blízkosti mlýna je přírodní rezervace, lužní les zvaný Království. V r. 2019 byla budova z velké části zbořena.

Nepřístupný zámek. Původní hájovna byla v baroku či až ve 2. polovině 19. stol. přestavěna na zámek. Budovu znehodnotila socialistická adaptace. Dnes zámek využívá armáda.

Trojboká nedatovaná zděná boží muka snad z konce 18. stol. stojící u silnice do Dubu nad Moravou jsou prvně doložena na Indikační skice z roku 1838.

Lidová boží muka z konce 18. století.

Čtyřboká zděná boží muka, snad z 18. století, oživující rovinatou krajinu Hané jsou drobnou lidovou sakrální architekturou místního významu. Drobná sakrální stavba na tomto místě je prvně zaznačena na Indikační skice z první třetiny 19. století.

Zděná hranolová boží muka na křižovatce dnes již zaniklých cest vznikla snad na přelomu 18. a 19. stol. První doklad o sakrální stavbě pochází z II. vojenského mapování - Františkova z let 1836-1852.

Zděná rozhledna (21 m, 320 m n. m.) byla postavena a otevřena pro veřejnost r. 2009. Rozhledna je součástí sportovního areálu s restaurací. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 17 m se nabízí krásný výhled na město Olomouc, oblast Hané, Oderské vrchy, Hostýnské vrchy, Drahanskou vrchovinu či Jeseníky.

Zaniklá bratrská škola v Přerově, kde působil učitel národů J. A. Komenský. Dnes na místo upozorňuje pamětní tabulka.