Turistické cíle v okolí obce Žandov

Trojkřídlý zámek na místě gotického hradu (zbytky v severním křídle), přestavěný renesančně koncem 16. století a barokně kolem roku 1672. Budovy na předhradí (bývalý pivovar) jsou převážně renesanční. Za zámkem jsou zbytky ohradní zdi kolem parku.

Druhý nejmladší zámek v České republice. Postaven Janem Kotěrou v letech 1911–1913. Zámek je uváděn jako jediný kubistický zámek, možná spíše připomíná empír, či klasicismus.

Barokní zámeček vzniklý přestavbou z gotické tvrze roku 1723, přestavěný a rozšířený v letech 1912–1915 podle návrhu architekta J. Kotěry. Při poslední rekonstrukci nalezeny pozůstatky tvrze a včleněny umně do moderní architektury interiéru.

Nepřístupný zámek vybudován v r. 1674 jako barokní lovecká stavba Jana Šporka. Za rodu Dahlberg-Ostein proběhla v letech 1827–1830 klasicistní přestavba zámku. K další přestavbě zámku došlo v rozmezí let 1900–1911 za Karla Dahlberga.

Měšťanský palác pojmenovaný po vlastníkovi z konce 15. století - kutnohorském měšťanu Sankturinovi z Nedvojovic. Jeho jádro tvoří gotická věž z 13. století. Dům byl stavebně upravován v pozdní gotice a v baroku.

Evangelický sbor vznikl v Kutné Hoře jako filiální z Libenic (1883), osamostatnil se roku 1891. Komplex kostela a fary vznikal na místě zbořeného domu 308 postupně v letech 1887–1930 v dórsko-novoempirovém slohu dle projektu Františka Buldry. V letech 1972–79 byl upraven interiér (manželé Radovi).

K založení sboru CČSH v Zásmukách došlo 11. 2.1921. Po několika letech provizorií přistoupila obec ke stavbě vlastního svatostánku. Autorem funkcionalistické stavby Husova sboru je architekt Vladimír Wallenfels. Výstavbu vedl architekt Josef Tesař v letech 1931-2. Husův sbor otevřen 6. 6. 1935.

Zbytky obvodových zdí tvrze, založené zřejmě před polovinou 16. století. V r. 1623 zkonfiskována Adamovi Mírkovi ze Solopysk. Od pol. 17. století po požáru pustla, pak byla přestavěna na špýchar. V r. 1986 byla zbořena.

Zřícenina gotického hradu, který byl založen r.1426–7 jako rezidence husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. R. 1437 byl hrad po 4 měsících dobyt královským vojskem a zanikl. Polookrouhlá zemní bašta umožnila použití děl, jedna z prvních svého druhu.

Výrazný barokní sloup s bohatou plastickou výzdobou na náměstí středočeského městečka.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Františka vznikla v poslední třetině 18. století, pravděpodobně v roce 1771. Postava ležícího umírajícího světce je v mírně nadživotní velikosti, u nohou mu klečí indián. Podstavec je zděný, je na něm pískovcový alianční erb. Památkově chráněna je od roku 1958.

Socha sv. Barbory ukrytá na špatně přístupném místě, umístěná na rozsáhlé skále. Barokní dílo z doby kolem r. 1720 na cihlovém soklu, který vyrovnává nerovnost skály. Světice zachycená v esovitém kontrapostu s uvolněnou levou nohou. V pravé ruce drží pohár, levou rukou svírá meč. Na hlavě má korunu.