Turistické cíle v okolí obce Kovářov

Sušárna chmele v Odrlicích je zcela ojedinělou památkou dokládající zpracování chmele na konci 19. stol. a v 1. pol. 20. stol. V r. 1953 vyhořela, poté byla provizorně zastřešena. Od r. 1958 je nemovitou kulturní památkou. V letech 2011-2015 rekonstruována.

Kamenný most pochází ze 16. stol. (první zminka r. 1592). Na mostě je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z pol. 18. stol. od Jana Sturmera. Od r. 1958 patří most mezi chráněné památky ČR. Při rekonstrukci po velké povodni r. 1997 byl opatřen železobetonovým zábradlím pokrytým kamennými deskami.

Deska vsazená roku 1654 do obnovených litovelských městských hradeb s textem, upomínající na zničení města Švédy o 9 let dříve. Při demolici hradeb přemístěna na levý břeh ramene Moravy a roku 1948 opatřena českým překladem textu.

Současná loštická synagoga nahradila koncem 18. století původní dřevěnou, přenesenou do současné polohy při translaci ghetta 1727. Původnímu účelu sloužila do roku 1939, poté skladiště a městské museum. V posledních letech prochází důkladnou obnovou.

Stavba z roku 1783 na místě starší budovy, nuceně demolované 1721. Ta nahradila 1688 původní dřevěnou modlitebnu. Náboženská obec, která spravovala rozsáhlou okolní oblast, zanikla po obsazení Sudet 1938. Po válce evangelický sbor, důkladně obnovena.

Sloup ukrytý v houští tisů jižně od kostela sv. Filipa a Jakuba na Staroměstském nám. v Litovli. Zřízen poč. 18. stol., kromě titulní plastiky na vrcholu je zdoben reliéfy Archanděla Michaela na dříku sloupu a Bolesté Panny Marie na jeho podstavci.

Tvrz, poprvé zmiňovaná v r. 1398. Poškozena za bojů Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem v r. 1467. V 16. st. upravena renesančně. Poničená za švédských válek. Po opravě sloužila jako tančírna, v 19. st. jako škola a později byty.

Zaniklá tvrz stojící na kopci zvaném Durana; který získal jméno dle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty. III. Dětleba (úřad vykonával v l. 1140–1160). Na základě archeologického průzkumu se na tvrzi žilo v období 13. a 14. stol. Od pol. 13. stol. bylo toto území v majetku kláštera Hradisko.

Původně středověká hradní pevnost z 13. st. Za třicetileté války hrad vypálen. V 80. letech 17. st. důkladně opraven a mezi věže hradu byl vestavěn manýristický zámek. Později bylo na zámku zařízeno lovecko-lesnické muzeum.

Budova postavena koncem 1. pol. 18. století premonstráty z kláštera Hradisko u Olomouce. Od samého počátku využívána jako hostinec pronajímaný pachtýřům. Žudr, který dal hostinci název, patří k největším na Olomoucku. Na zdi žudru umístěn erb klášterní vrchnosti.

Pec na pálení vápna postavená kolem roku 1920 byla v provozu asi do roku 1925. Pec je významnou technickou památkou dokumentující tradiční způsob drobné regionální výroby.

Dřevěná rozhledna (28 m, 442 m n. m.) stojí na místě původní dřevěné rozhledny, postavené r. 1927, která byla r. 1939 pro špatný technický stav stržena. V letech 2012-2013 byla vybudovaná obcemi mikroregionu Kosířsko nová rozhledna, která byla otevřena veřejnosti dne 22.6.2013. Od r. 2023 uzavřena a navržena k demolici.