Turistické cíle v okolí obce Domašov nad Bystřicí

nebo vyberte

Domašov nad Bystřicí

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 145 záznamů, 2 / 13 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 fort II
230.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Chválkovice
Fort II ve Chválkovicích byl budován od podzimu r. 1854 jako součást fortového věnce kolem pevnosti Olomouc. Stavba byla dokončena v r. 1856. V r. 1866 proběhly úpravy. Fort II jako jediný slouží dodnes armádě. Nemovitá kulturní památka.
 fort II Radíkov
pevnost, bunkr, chátrající, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc-Radíkov
Pevnost šestiúhelníkového půdorysu jako byla součástí opevnění Olomouce. Vystavěna v letech 1871 - 1876 podle projektu kapitána Karla rytíře von Peche.
 fort XXII Lazecký
215.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc-Černovír
Fort XXII zvaný Lazecký je jednou z pevnůstek fortového věnce vybudovaného kolem barokní pevnosti Olomouc. Stavba fortu v těsné blízkosti silnice z Olomouce na Chomoutov začala na podzim r. 1854 a zcela dokončena byla r. 1856. Nyní je v soukromém vlastnictví a zpřístupněna veřejnosti jako muzeum.
 Halaška
641.0 m. n.m.
Kopřivná
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Budišov nad Budišovkou
Téměř 30 m vysoká kovová rozhledna byla na vrchu Kopřivná postavena v letech 2020-2021 a je volně přístupná. Pojmenována byla po budišovském rodákovi Fr. I. C. Halaškovi (1780-1847), piaristickém knězi, pedagogu, významném přírodovědci a především astronomovi.
 Hluboký
440.0 m. n.m.
Pustý zámek
hrad, zřícenina, volně přístupno, Olomoucký kraj, Hrubá Voda
Hrad vybudovaný po roce 1340 olomouckým biskupem Janem Volkem. Roku 1426 byl hrad obležen, dobyt a zbořen. Zbytky hradu se později nazývaly "Pustý zámek".
 Hodinová věž
502.0 m. n.m.
věž, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Potštát
Původní městská hláska se starším jádrem vystavěná kolem r. 1700 v těsném sousedství městského pivovaru. Ten je zmiňován již r. 1388, kdy jej Boček z Kunštátu daroval městu. Pivovar zanikl.
 hřbitov obětí 1. světové války
270.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Šternberk
Pietní místo s téměř třemi stovkami dřevěných křížů se jmenovkami vojáků různých národností padlých v 1. světové válce. Rekonstrukce dokončena v r. 2017. U lesa křížů též stojí památníky na obě světové války.
 Hutov
660.0 m. n.m.
zaniklá ves
ostatní, zřícenina, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Jiříkov
Zaniklá ves Hutov leží nedaleko obce Jiříkov. Kdy Hutov vznikl, není známo, je možné, že teprve v 18. stol. Osada začala upadat po vysídlení německého obyvatelstva, ale ještě nějakou dobu zde byl obydlený statek. Dnes tu jsou zbytky zdí několika domů, sklep a kaple, v okolí řada břidličných lomů.
 Huzová
542.0 m. n.m.
Waldhausen, Mutkov
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Huzová
Terénní náznaky hrádku z konce 13. století založeného rodem Hrutovců (později pánů ze Sovince). Přímé písemné zprávy o hradu nejsou dochovány. Po založení hradu Sovinec ztratil Mutkov svou základní funkci manského sídla a pravděpodobně ještě ve 14. století zanikl.
 Jestřabí (Habicht)
600.0 m. n.m.
Vojenský újezd Libavá
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
Okrouhlý pahorek neznámého tvrziště, kolem něhož je 2 m široký příkop lemovaný pozůstatky až 1,5 m vysokého valu, leží v nepřístupné oblasti vojenského újezdu. V r. 1932 popsal lokalitu Karl Schirmeisen a provedl zběžný archeologický průzkum.
 Jestřabí (Habicht, zaniklá ves)
600.0 m. n.m.
Vojenský újezd Libavá
ostatní, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
Ves se prvně uvádí v r. 1447 již jako pustá. V r. 1559 již byla osídlena německými kolonisty, kteří zde žili až do vysídlení po 2. světové válce. Poté se pustá obec stala součástí vojenského újezdu Libavá. V 50. a 60. letech 20. stol. byly všechny budovy kromě kostela zbořeny.
 kamenný most
510.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
Most zde stával prokazatelně již ve 2. polovině 18. století. Na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1830 je most zaznačen ještě jako částečně dřevěný. Tato dřevěná část však patrně tvořila pouze tzv. mostní svršek. Dnes je kulturní památkou ČR.