Turistické cíle v okolí obce Domašov nad Bystřicí

Působivá drobná barokní stavba. Zděná omítnutá stavba obdélného půdorysu. Fasády ze tří stran členěny na nárožích pilastry na soklech s vysokými úseky kladí. Nad průčelím orientovaným k silnici rozeklaný trojúhelníkový štít. Nahoře železný kovaný křížek. Památkově chráněno od r. 1964.

Empírová kašna stojí na Náměstí Míru. Chrlič je složen ze tří různě velikých škeblí. Na vrcholu kašny stojí chlapeček.

Kerhartice, prvně zmiňované v r. 1397, zanikly v důsledku odsunu původního německého obyvatelstva po 2. světové válce a z důvodu výstavby vodní nádrže Kružberk. Dodnes zůstal zchátralý průmyslový objekt, opuštěná budova lihovaru, dva domy, základy kostela a mnoha dalších stavení ukrytých v lese.

Dominikánský klášter založil r. 1371 Albert II. ze Šternberka. R. 1784 byl klášter v rámci josefínských reforem zrušen. V průběhu 18. stol. byl v několika etapách radikálně barokně přestavěn (arch. A. Beduzzi, M. Wagner), v l.1775-83 postaven nový kostel (arch. F. A. Grimm). R. 1784 klášter zrušen.

Klášter byl vybudován mnišským řádem kartuziánů. Stavba probíhala v letech 1388-1409. V r.1425 byla kartuzie přepadnuta a obsazena husity. Klášter se stal opěrným bodem husitů proti katolické Olomouci. Téhož roku byl klášter vykoupen Olomoucí a tito v zájmu ochrany města klášter rozbořili.

Klášter vznikl koncem 19. stol. Roku 1928 došlo k přestavbě a v r. 1935 byla přistavěna ještě budova Klauzury Sv. Františka. Ke klášteru přiléhal dětský domov tzv. Marianum. Po r. 1948 byl majetek řádu zabaven a v budovách následně vznikla škola, která je zde dodnes.

Klášter byl založen r. 1077 Otou I. Olomouckým a jeho chotí Eufemií. Benediktini byli ve 12. stol. nahrazeni premonstráty. Klášter byl opakovaně pobořen (např. r. 1241 Mongoly, r. 1642 Švédy) a opraven. V 17. a 18. stol. získal při přestavbách (projekt G. P. Tencalla) současný barokní ráz.

Poutní chrám, prohlášen za baziliku minor. 1633 zde byla vysvěcena kaple, ale Švédy byla zničena, r. 1656 na jejím místě postaven kostel. Od r. 1669 do pol. 18. st. stavěn chrám s hlavní a příčnou lodí s valenou klenbou, kopulí a 8 bočními kaplemi.

Hradisko neznámé podoby a rozsahu, osídlené již v pravěku, zastávalo významnější postavení v rámci olomoucké sídelní aglomerace v 10. a v 1. polovině 11. století. Během 2. poloviny 11. století toto místo sloužilo jako pohřebiště a v r. 1077 zde vznikl klášter.

Základní kámen novorománského filiálního kostela byl položen 31. května 1908 a v r. 1909 byla v sousedství započata stavba fary. Dne 26. června 1910 kostel vysvětil Dr. Karel Wisnar. V r. 1971 a potom v letech 1986-1987 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Kostel byl postaven v l. 1745-1755 díky kardinálovi Ferdinandovi J. Troyerovi z Troyersteinu. Stavitelem byl Mikuláš Thalherr. Varhany z r. 1758 byly r. 1930 byly přestavěny firmou Rieger. Od r. 1893 byly vybírány příspěvky na dokončení provizorně zastřešených věží, které byly dokončeny r. 1912.

Renesanční kostel dal postavit v l. 1607-1610 kníže Karel z Münsterbergu, pův. jako luteránský kostel Nejsvětější Trojice. Zasvěcení kostela bylo změněno patrně při opravě r. 1672 na Nanebevzetí Panny Marie. Kostel opravován po požárech v l. 1744 a 1799. Ve 40. letech 20. stol. byl empírově upraven.