Turistické cíle v okolí obce Bordovice

Architektonicky cenný objekt bývalé Lembergerovy textilní továrny v místecké části Koloredov. Tkalcovna byla vystavěna v r. 1893 jako mohutná reprezentativní budova z dvojbarevného režného zdiva s ozdobnými římsami a špaletami. Po 2. svět. válce začleněna pod podnik Slezan. Dnes nevyužívaná.

Starší roubená lovecká chata nedaleko sedla Valké a Malé Stolové hory nad obcí Čeladná a Kunčice p. O. Vystavěna na přelomu 19. a 20. století jako horská základna pro lovecké výlety hukvaldských arcibiskupských úředníků i samotného olomouckého arcibiskupa.

Letní vila moravskoostravského advokáta a propagátora turistiky v Beskydech JUDr. Karla Richtera, vystavěná v r. 1904 nedaleko centra Frýdlantu nad Ostravicí, ve svahu Ondřejníku. Vzhled polodřevěné patrové vily byl inspirován alpským venkovským stylem. Dnes soukromý stylový penzion.

Historický areál bývalého bělidla a tkalcovny zvaný Málkovice, vystavěný Ad. Landsbergerem na přelomu 60. a 70. let 19. stol. v dolní části Frýdku. Tvořen tkalcovnou s bohatou fasádou s prvky z režného zdiva a obytným domem reprezentativním štítem.

Pískovcový hladký mariánský sloup se sochou Panny Marie a Ježíška z r. 1692. Vystavěn frenštátskými měšťany za faráře Jakuba Valentina Paličky jako poděkování za ukončení morové rány a za ochranu před ní. Socha má poměrně lidové vzezření, z čehož lze usuzovat na autorství místního sochaře.

Dvůr založen kolem r.1840 v severní části Kopřivnice zvané Luhy. Pojmenován podle olomouckého arcibiskupa Maxmiliána Sommerau-Becka. Vystavěn na půdoryse oválu. Později rozprodán soukromým majitelům, oválný tvar však budovy respektují dodnes.

Z větší části zaniklý komplex bývalého měšťanského pivovaru v Místku. Měšťané získali várečné právo již se založením městečka na přelomu 14. a 15. stol., ale samostatný pivovar vystavěli až r. 1848. Fungoval do r. 1926, poté byl rozebrán a jeho místo zastavěno. Zachována pouze bývalá sladovna.

Hradby vybudovány v roce 1389 z popudu biskupa Mikuláše z Rýzmburka. Z původních čtyř bran žádná nedochována. Zachovány krátké úseky hradby nad řekou Lubinou.

Městské hradby Nového Jičína vybudovány provizorně již při založení města ve 13. stol. Na kamenné přebudovány r.1380. Město mělo Horní a Dolní bránu a 3 fortny. Nároží zpevňovaly bašty Vězeňská a Farská. Dochován krátký úsek u zámku a Farská bašta.

Městské hradby ve tvaru pětiúhelníka jsou tvořeny kamennou zdí a jsou téměř celé dochovány. Původní cimbuří je dnes zazděno. Do města se vstupovalo dvěma branami, které se nedochovaly.

Zaniklý mlýnský vodní náhon města Místku, zřízený patrně spolu s městem na přelomu 14. a 15. stol. Poháněl kola 3 místeckých a 1 koloredovského mlýna, později několika valch a textilek. Od 40. let 20. stol. částečně zakryt, na přelomu 60. a 70. let zanikl při velké asanaci historického Místku.

Zchátralý objekt na místě staršího vodního mýna a pily. První zmínka z r. 1763, kdy se jeho nájemcem stal Jan Tichavský. Fungoval do r. 1915, poté přestavěn na obytné a hospodářské účely. Dnes nic na mlýnský provoz neupomíná a objekt rychle chátrá.