Turistické cíle v okolí obce Bílov

Kostel byl postaven ve 14. stol., prvně se zmiňuje r. 1343. Přibližně r. 1672 byl kostel znovu vystavěn. R. 1779 byl barokně přestavěn Heinrichem, pánem z Berečka. R. 1820 byla provedena výměna střech. R. 1854 byly instalovány nové varhany. Kostel zdobí křížová cesta z r. 1797 od A. Blosche.

Kostel vystavěný v 18. století. Věž přistavěna r. 1792, jejím podvěžím hlavní vstup do kostela. Na oltáři obraz z roku 1866 představující sv. Vavřince. Kostel je podélná jednolodní neorientovaná stavba s trojbokým závěrem, čtyřbokým depozitářem od severu a sakristií od jihu.

Gotický kostel ze 14. stol. barokně přestavěný v l. 1787-95 (věž hotova r. 1808). V l. 1895-6 nové oltáře, r. 1909 rekonstrukce věže, další úpravy v l. 1970-75, generální rekonstrukce v l. 2008-12. Jednolodní stavba s hranolovou věží v průčelí má odsazený závěr a sakristii, pův. kaple sv. Antonína

Barokní kostel Všech Svatých z let 1775–81 vystavěn Františkem X. Harrachem na místě staršího dřevěného kostelíka. V r. 1830 dostavěno a upraveno průčelí s věží. Oltářní obrazy pocházejí z dílny J. G. Frommela.

Historicky předpokládané místo zaniklé tvrze nejasného stáří, ze které pocházel od konce 14. století slezský rod Běsů z Kujav. Tvrz zaniká patrně koncem 15. století. Na jejím místě byl dle badatelů vystavěn starý dvůr. Dnes ruina.

Zámek postavil pro Fridricha Harracha z Rohrau v letech 1726-34 architekt J.L. Hildebrandt. Podle nepravidelného uspořádání místností bylo do novostavby pojato starší jednopatrové sídlo. Zámek ve správě Muzea Novojičínska je zpřístupněn veřejnosti.

Původně barokní zámek nechal v roce 1783 postavit baron Quido Antonín z Kalkreuthu. V první polovině 19. stol. byl zámek za hraběte Arnošta Augusta Falkenhaina z Glošku přestavěn v empírovém slohu. Zámek obklopuje park a dnes je zde domov důchodců.

Kaple svatého domu vystavěna v l.1681–1683. R.1703 obestavěna loretánským ambitem, v rozích ambitu v l.1705–1739 vystavěny nárožní kaple a průčelí zvýrazněno vstupní věží. Loreta od r.1792 bourána, na jejím místě vystavěna klasicistní vila.

Bývalá tvrz vystavěná v rámci dvora v centru vsi na přelomu 14. a 15. stol. Sídlil zde rod Hrotů z Lukavce. R. 1513 bylo panství prodáno augustiniánům z Fulneka a tvrz ztratila na významu.

Dvůr založen kolem r.1840 v severní části Kopřivnice zvané Luhy. Pojmenován podle olomouckého arcibiskupa Maxmiliána Sommerau-Becka. Vystavěn na půdoryse oválu. Později rozprodán soukromým majitelům, oválný tvar však budovy respektují dodnes.

Hradby vybudovány v roce 1389 z popudu biskupa Mikuláše z Rýzmburka. Z původních čtyř bran žádná nedochována. Zachovány krátké úseky hradby nad řekou Lubinou.

Pozůstatky kamenných hradeb z konce 14. až poč. 15. stol. Po r. 1427 za Jana Tovačovského z Cimburka obnovovány a zesilovány. Dochována i pozdně got. bašta.