Turistické cíle v okolí obce Slatina

Zaniklý areál vodního mlýna na levém břehu řeky Moravice nedaleko počátku známé technické památky Weisshuhnův kanál. První mlynáři z rodu Demelů se zde zmiňují od pol. 17. století. Snad zanikl po některé z povodní na konci 19. či počátkem 20. století. Rozpoznat jde jen náznak trasy náhonu.

Výrazné terénní reliéfy středověkého hrádku na výrazném ostrohu poblíže Slatiny. Hrádku předcházelo patrně mladohradištní osídlení. Existence hrádku je archeologicky doložena do 14. století.

Památkově chráněný soubor mohutné patrové stodoly z pohledového režného zdiva s navazující ozdobnou ohradní zdí ze stejného materiálu. Obě stavby jsou součástí zachovalého panského dvora z konce 19. století.

Bývalá pozdně barokní patrová fara s mansardovou střechou. Vystavěna v l. 1784–91 hraběnkou z Canalu, roz. Chotkovou. Od r. 1979 v soukromém vlastnictví.

Budova bývalé fary se dnes nachází v areálu Záchranné stanice pro volně žijící živočichy a centra pro eko. výchovu. Tento objekt byl původně vystaven jako lovecký zámeček, nicméně po staletí sloužil jako farní budova.

Původně gotický hrad. V 16. st. přestavěn na dvoupatrový renesanční zámek. Za třicetileté války zpustošen. Za pánů z Vrbna opraven a rozšířen o tzv. dolní zámek. Po požáru v roce 1801 přestavěn do dnešní podoby.

Obdélná kaple s rovným závěrem, zvaná Zahrada Getsemanská, postavena v roce 1876 rodinou Fajkusových. Ve stejném roce ji vysvětil hradecký farář P. V. Sentenský. Dnes je majetkem města a o její údržbu se starají různé rodiny věřících. V interiéru je oltář s obrazem Krista v zahradě Getsemanské.

Na návrší Hanuše u Hradce n. Moravicí se nacházejí terénní náznaky po opevňovacích pracích a budování dělostřeleckých pozic během rakousko-pruských válek o Slezsko. Šance Hanuše pochází z let 1778-1789.

Zámek byl pravděpodobně postaven na místě starší tvrze na přelomu 14.–15. stol. Později, v pol. 19. stol., vlastnila zámek rodina Meyerů svobodných pánů Rothschildů. Ti jej pronajímali soudu nebo sirotčinci. Dnes je v zámku Infocentrum, Městské muzeum, knihovna, čajovna Zámecký klub a další.

Barokní zámek postavený poblíže či na místě starší tvrze kolem r. 1756 nákladem A. B. Mitrovského. Podoba zámku ovlivněna J. L. Hildebrandtem. Kolem zámku a dvora francouzská zahrada. Na jaře 1945 vážně poškozen a v 50. letech zbořen definitivně.

Rozsáhlý areál s parkovou úpravou, jehož součástí je empírový Bílý zámek, historizující Červený zámek a bílá věž, vše ve stylu německé novogotiky. Na tomto místě stával původně gotický hrad.

Terénní náznaky drobného středověkého sídla na ostrohu, 400 m severně od Staré Vsi u Bílovce. Existenci hrádku lze datovat od konce 13. století do poloviny 15. století.