Turistické cíle v okolí obce Vřesina

Původní gotická tvrz ze 14. stol. byla po r. 1564 přestavěna Jiřím Kotulínským na kruhovitý, patrový renesanční zámek. V r. 1756 je zchátralý zámek zbořen a na jeho msítě postaven vrchnostenský dvůr. Později zanikl i dvůr.

Původní renesanční tvrz Sedlnických ze 2. pol. 16. stol. byla v 60. letech 17. stol. Vaneckými z Jemničky upravena na barokní zámek. Roku 1895 pseudorenesančně upraven. Ve 20. stol. nevkusně modernizován, ztratil svůj zámecký charakter a chátrá.

Národní přírodní rezervace Polanská niva mezi obcí Polanka a řekou Odrou je unikátní místo tvořené lužními lesy, mokřady, lukami a tokem Odry i s jejími slepými rameny. Výskyt a domovina vzácné fauny i flóry. NPR vyhlášeno na 122,3 ha v r. 1985.

Polský dům (Dom polski) byl postaven r. 1900 v historizujícím raně secesním slohu s prvky naturalismu, symbolismu a dekorativismu jako kulturní centrum polské menšiny. Nyní upraven na hotel.

Zámek vystavěný v roce 1573 na místě starší tvrze. Pozdějšími úpravami získal jednoduchý barokní vzhled. Po r. 1945 rychle chátral až mu v r. 1989 hrozila úplná demolice. Zachráněno původní jižní a západní křídlo. V soukromých rukou.

Porubský bludný balvan je druhý největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou v České republice. Jeho hmotnost je 11 tun. Nachází se na Vřesinské ulici v ostravském městském obvodě Poruba. Větší je pouze Kunčický bludný balvan.

Poutní kříž - drobná církevní stavba při okraji cesty mezi Kozmicemi a Darkovičkami, v nejvyšším místě s širokým výhledem do celého okolí Hlučínské pahorkatiny. Kříž má podobu velkého prostého dřevěného kříže s plastikou ukřižovaného Ježíše Krista a malým obrázkem Panny Marie v dolní části.

Téměř zaniklý hrad asi z 13.-14. stol. Příslušný katastr uváděn r. 1442, hrad však prvně zmíněn až r. 1492. Velmi sporé zmínky v pramenech. R. 1576 uváděn již jako "pustý zámek Přerovec".

Za Tvorkovských z Kravař je v roce 1565 prvně ve vsi zmiňována tvrz. Roku 1692 koupili Pustou Polom Kalkreuthové, připojili ji ke Kyjovicích a tvrz využívána jako hospodářská budova. Dnes rodinný dům.

Malý letní zámeček byl postaven v polovině 18. století řádem augustiniánů. Po roce 1911 adaptován pro účely obce. Kromě vstupního portálu již ničím nepřipomína zámecké sídlo.

Renesanční radnice v Bílovci (1592-3) na místě staršího domu: zachovány gotické sklepy. Přestavby 1729, 1784, 2. pol. 19. stol., 1928-30. Obnova podloubí 1939, 1969-70 připojen sousední dům č. p. 2. Necitlivé úpravy 1996.

Radnice městského obvodu Ostrava-Vítkovice. Svou architekturou z režného zdiva dotváří ucelený komplex tzv. Nových Vítkovic. Budova z let 1901-02 podle projektu Maxe von Ferstela.