Turistické cíle v okolí obce Zbyslavice

Kostel sv. Petra a Pavla snad postavený již v roce 1250. V roce 1583 přestavěn a roku 1692 dostavěna věž. Náhrobní kameny jsou v seznamu kulturních památek. Naposledy upravován počátkem 20. stol.

Novogotický kostel byl postaven v l. 1880-1886 (arch. August Kirstein). Samostatně stojící zvonice byla navržena současně jako vodárenská věž. Stavbu zadaly a financovaly Vítkovické železárny. Statiku kostela narušoval tramvajový provoz; r. 1996 byla tram. trať zrušena a kostel byl zrekonstruován.

Kostel sv. Petra a Pavla vybudován v renes. slohu v r. 1584. Jeho předchůdcem je asi kostel sv. Petra z r. 1484. V r. 1780 rozšířen. R. 1782 se část zřítila, oprava až r. 1800. Na přelomu 18. a 19. stol. upraveny fasády a zvýšena kostelní věž.

Kostel sv. Petra a Pavla z l. 1808–12 nahradil ve funkci starý polodřevěný kostel z r. 1481. Ten stál na jiném místě, než kostel nový a byl spolu se hřbitovem zbořen v l. 1812–15. Nový hřbitov zřízen r. 1823.

Kostel ve velké obci v blízkosti Ostravy zasvěcený patronu české a moravské země patřil k nejstarším v dolním Slezsku. Vznikl koncem 13. stol. jako raně gotická kaple, na kostel dostavěn r. 1589. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami. U něj památná lípa.

Kostel byl postaven ve 14. stol., prvně se zmiňuje r. 1343. Přibližně r. 1672 byl kostel znovu vystavěn. R. 1779 byl barokně přestavěn Heinrichem, pánem z Berečka. R. 1820 byla provedena výměna střech. R. 1854 byly instalovány nové varhany. Kostel zdobí křížová cesta z r. 1797 od A. Blosche.

Gotický kostel ze 14. stol. barokně přestavěný v l. 1787-95 (věž hotova r. 1808). V l. 1895-6 nové oltáře, r. 1909 rekonstrukce věže, další úpravy v l. 1970-75, generální rekonstrukce v l. 2008-12. Jednolodní stavba s hranolovou věží v průčelí má odsazený závěr a sakristii, pův. kaple sv. Antonína

Barokní kostel Všech Svatých z let 1775–81 vystavěn Františkem X. Harrachem na místě staršího dřevěného kostelíka. V r. 1830 dostavěno a upraveno průčelí s věží. Oltářní obrazy pocházejí z dílny J. G. Frommela.

Původní renesnační tvrz byla poškozená za třicetileté války. V polovině 17. stol. přestavěna na barokní zámek. Do roku 1738 vlastní zámek Eichendorfové, poté začíná střídat majitele. V roce 1937 vyhořel. Opravován v letech 1953 - 1971.

Historicky předpokládané místo zaniklé tvrze nejasného stáří, ze které pocházel od konce 14. století slezský rod Běsů z Kujav. Tvrz zaniká patrně koncem 15. století. Na jejím místě byl dle badatelů vystavěn starý dvůr. Dnes ruina.

Původně barokní zámek nechal v roce 1783 postavit baron Quido Antonín z Kalkreuthu. V první polovině 19. stol. byl zámek za hraběte Arnošta Augusta Falkenhaina z Glošku přestavěn v empírovém slohu. Zámek obklopuje park a dnes je zde domov důchodců.

Hrad byl pravděpodobně založen po roce 1253, první zmínka však pochází z roku 1297, kdy jej držel opavský kníže Mikuláš I. Žibřid z Barutu. V roce 1518 je hrad již uváděn jako pouhá sutina.