Turistické cíle v okolí obce Véska

Zámek postavil pro Fridricha Harracha z Rohrau v letech 1726-34 architekt J.L. Hildebrandt. Podle nepravidelného uspořádání místností bylo do novostavby pojato starší jednopatrové sídlo. Zámek ve správě Muzea Novojičínska je zpřístupněn veřejnosti.

Architektonicky zajímavá, částečně bizardní i pohádková stavba stylizovaná do podoby romantického středověkého hradu. Postaven hranickým továrníkem Ant. Kunzem v l. 1907–08 jako rodinné letní sídlo. Od r. 2007 kulturní památka.

Měšťanský dům s klasicistní fasádou v koutu centrálního novojičínského náměstí. 14. července 1790 zde zemřel při svém tažení Moravou rakouský generál Ernest Gideon Laudon. K 200. výročí úmrtí byla na domě odhalena pamětní deska s bustou.

Zatopený bývalý kamenolom ve kterém byla těžba ukončena v roce 1964 z důvodu vytěžení kvalitního kamene. Dnes slouží jako koupaliště bez upraveného vchodu do vody. Hloubka od vodní hladiny je asi 12m.

Kaple svatého domu vystavěna v l.1681–1683. R.1703 obestavěna loretánským ambitem, v rozích ambitu v l.1705–1739 vystavěny nárožní kaple a průčelí zvýrazněno vstupní věží. Loreta od r.1792 bourána, na jejím místě vystavěna klasicistní vila.

Bývalá tvrz vystavěná v rámci dvora v centru vsi na přelomu 14. a 15. stol. Sídlil zde rod Hrotů z Lukavce. R. 1513 bylo panství prodáno augustiniánům z Fulneka a tvrz ztratila na významu.

Barokní zámek založený za Františka Filipa z Hodic počátkem 18. stol. a opravený a empírově upravený v první polovině 19. stol. za Jana hraběte z Tenczina, majitele vikštejnského panství.

Městské hradby Nového Jičína vybudovány provizorně již při založení města ve 13. stol. Na kamenné přebudovány r.1380. Město mělo Horní a Dolní bránu a 3 fortny. Nároží zpevňovaly bašty Vězeňská a Farská. Dochován krátký úsek u zámku a Farská bašta.

Pozůstatky kamenných hradeb z konce 14. až poč. 15. stol. Po r. 1427 za Jana Tovačovského z Cimburka obnovovány a zesilovány. Dochována i pozdně got. bašta.

Barokní morový sloup se sochou Panny Marie vytvořený r. 1715 sochařem Janem Sturmerem jako dík olomouckých a hranických měšťanů za ochranu před morem v l. 1713–14.

Mariánský morový sloup z roku 1710 vystavěn jako dík za pominutí velkého moru. Dominuje mu barokní socha Panny Marie a dalších pět barokních soch světců.

Původně hrad přestavěný z gotického domu. V roce. 1500 odkoupen Žerotínovými a přestavěn na renesanční zámek. V roce 1577 přeměněn na radnici. Za třicetileté války poničen. Později upravován barokně, klasicistně a romanticky. Nyní je zde vlastivědné muzeum.