Turistické cíle v okolí obce Pohoř

Na místě původního dřevěného kostela z 13. stol. vystavěn zděný r. 1625. Za dobu svého trvání kostel několikrát vyhořel, naposledy r. 1860. Vždy rychle opraven. Na hřbitově je pochován Jan Zajíc, jenž se 25. února 1969 upálil na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy.

Rodinná hroba hraběcí rodiny Deymů ze Stříteže. Drobná stavba připomínající kapli při zadní části kostela sv. Václava ve Starém Jičíně.

Hrobka postavená pro hraběnku Josefínu Pachtovou, která zemřela dne 6.12.1833 na zámku v Bartošovicích.

Hrobka rodu von Baillou byla vystavěna v letech 1885 – 87 dle projektu Ing. Z. Hermanna z Hranic. Drobná neorenesanční kaple s podzemní kryptou uprostřed zaniklého hřbitova. Samotná budova hrobky je ve velmi špatném stavu a stále chátrá.

Náhrobní kameny a stylizovaná hrobka několika členů rodiny posledních majitelů zámku v Bílovci - Sedlnických z Choltic - na hřbitově ve Velkých Albrechticích.

Původní gotická tvrz snad z roku 1447 byla v letech 1697-1704 přestavěna na barokní zámek. Za Czeiků je po polovině 19. stol. přestavěn do současných rozměrů. Po 2. světové válce velmi necitlivě modernizován.

Čtyřkřídlý renesanční zámek nechal postavit mezi léty 1584-1597 Karel ze Žerotína a Starého Jičína. Během 17. a 18. stol. zámek často měnil majitele, v 18. stol. byl barokně upraven. Dnes je v majetku městyse Hustopeče nad Bečvou a prochází dlouhodobou rekonstrukcí.

Terénní pozůstatky drobného tvrziště v podobě pahorku vystupujícího z roviny pole. Rozměr tvrze max. 25 x 10 (17) m. Možný předchůdce zámku v centru Hustopečí. Archeologicky doložena existence tvrze ve 14. a počátku 15. století.

Zámek byl postaven na místě původní tvrze, kterou v zámek přestavěl Rudolf Kristián svobodný pán z Wittenu koncem 17.stol. Stavba však byla dokončena až v r. 1733. Poslední úpravy byly provedeny v r. 1989. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví.

Platan javorolistý (španělský) nechal v bartošovickém zámeckém parku vysadit dle pověsti v r.1833 Josef Meinert na paměť jeho milované partnerky, hraběnky Josefíny z Canalu. Strom se řadí mezi nejmohutnější a nejstarší platany v ČR.

Ve vsi Kamenec (dnes osada) stával opevněný dvorec. Jako biskupské léno ho držel r. 1328 Vlček z Domka, r. 1532 již tvrz Bernard ml. ze Žerotína. Později v držení dalších majitelů. Tvrz zanikla snad již koncem 16. stol.. Možná přeměněna na hospodářský dvorec, který byl rozparcelován až v r. 1924.

Kamenný pranýř je připomínkou Starojičínského hrdelního práva, které mu náleželo od 14.století do roku 1729, kdy mu bylo přiděleno Novým Jičínem.