Turistické cíle v okolí obce Starý Jičín

Renesanční měšťanský dům s netypicky obrácenými arkádami do náměstí si nechal v r.1563 vystavět italskými mistry purkmistr Ondřej Řepa. Od r. 1787 dědičná pošta. Dům hostil generála Suvorova či ruského cara Alexandra I.

Budova tzv. starého fojtství, resp. budova výminku bývalých hospodářů z konce 18. století. Hlavní obytná budova fojtství byla roubená a do dnešní doby se nedochovala. Z hospodářského zázemí fojtství se dochovala roubená polygonální stodola z 1. pol. 19. století.

Zřícenina ranně gotického hradu z počátku 13. stol. Největší rozkvět v 16. a počátkem 17. stol. majetkem rodu Žerotínů, z této doby renesanční přestavby a přístavby. Za třicetileté války značně zchátral.

Malý zámek vystavěl v letech 1724–1726 A. K. Zeno z Danhausenu. Jako panské sídlo zámek sloužil pouze do roku 1875, kdy jej jako značně zchátralý obec přestavěla na školu. Těmito adaptacemi ztratil hist. i arch. hodnotu.

Hrad z konce 13. stol. Po 30leté válce zbyla jen mohutná válcová věž. V roce 1899 získal hradní zříceninu KČT a z hradní věže se stává rozhledna. Ve 20. letech 20. stol. byla na základech hradního paláce postavena turistická útulna.

Štramberk je díky svému zachovalému středověkému členění na hrad, město a předměstí a zachovalý soubor roubených i pevných staveb maloměstské podbeskydské architektury od roku 1969 vyhlášeno za Městskou památkovou rezervaci.

Svobodný dvůr s pravděpodobným předchůdcem v sídle pánů z Bernartic (tvrzí) je ve vsi doložen již k roku 1374. Dodnes část původního dvora v podobě budov z kamenných zdí zachována ve hmotě domu č. 57 na jižním okraji vsi.

Nejucelenější sbírka, věnovaná historickému vývoji automobilky TATRA. V reprezentativních prostorách, zprovozněných 3. 10. 1997, se veřejnosti naskýtá odraz epoch, ve kterých se automobilka dostala až na vrchol technického vývoje motorových vozidel.

Památný tis červený, zvaný Tis Jana Jiskry z Brandýsa. Stáří je odhadováno na 900–1000 let. Po rozpadu hlavního kmene strom žije ze zakořeněných bývalých větví hlavního kmene. Stav stromu je dobrý.

Rozlehlé hradisko doby středohradištní (do 10.–11.stol.) nad levým břehem Bečvy v k.ú. Ústí. Na jv. straně zachován systém čtyř příkopů a valů. Na lokalitě nalezeny i středověké šipky. Hypotéza ztotožňuje lokalitu i se středověkým hradem Teplice.

Zámek vzniklý v rámci tzv. manského dvora po rozdělení dědičné a lenní části valašskomeziříčského panství v r. 1808. V 50.l. 19. stol. upraven do podoby před posledními účelovými úpravami v 70.l. 20. stol. V l. 1927-29 získán do vlastnictví města a upraven na dětský domov, který je zde dodnes.

Zámek na okraji historického jádra Valašského Meziříčí nechal v roce 1539 postavit Jan z Pernštejna. Pozdějšími přestavbami a úpravami získal zámek podobu současné trojkřídlé barokní stavby. V poslední době zámek prochází náročnou rekonstrukcí.