Turistické cíle v okolí obce Starý Jičín

Měšťanský dům s klasicistní fasádou v koutu centrálního novojičínského náměstí. 14. července 1790 zde zemřel při svém tažení Moravou rakouský generál Ernest Gideon Laudon. K 200. výročí úmrtí byla na domě odhalena pamětní deska s bustou.

Zámek vznikl přestavbou gotické tvrze ze 14. stol. přestavěná poč. 17. stol. na renesanční zámek. V pol. 18. stol. upraven barokně, na konci 19. stol. přestavěn Kinskými klasicistně. R. 1945 znárodněn a téměř 30 let sloužil jako škola. Zchátralý přešel do správy muzea, rekonstrukce v l. 1983 - 2011.

Renesanční tvrz přebudovaná patrně po roce 1720 na barokní zámeček s kaplí. Po roce 1769 a 1803 úpravy zámku. Po roce 1918 majetek Tomáše Bati. V současnosti je boční křídlo nevhodně přestavěno a hlavní zámek nezadržitelně chátrá.

Pozůstatky tvrziště ve tvaru komolé pyramidy se zaoblenými rohy, nad potokem za statkem čp. 8 a při stavení čp. 110. Kolem roku 1320 se po něm píšou Šenk a Konrád. Poslední zmínka o šlechtickém sídle v tomto místě je z roku 1492.

Malhotice jsou připomínány r. 1320. Tvrz zde stála snad již ve 14. stol. Koncem 16. stol. přestavěna na renesanční zámeček. Počátkem 19. stol. přestavěn v empírovém stylu. U zámku zbytky krajinářského parku. Současná podoba zámku již nepřipomíná panské sídlo.

Dvůr založen kolem r.1840 v severní části Kopřivnice zvané Luhy. Pojmenován podle olomouckého arcibiskupa Maxmiliána Sommerau-Becka. Vystavěn na půdoryse oválu. Později rozprodán soukromým majitelům, oválný tvar však budovy respektují dodnes.

Pozůstatky kamenných hradeb z konce 14. až poč. 15. stol. Po r. 1427 za Jana Tovačovského z Cimburka obnovovány a zesilovány. Dochována i pozdně got. bašta.

Hradby vybudovány v roce 1389 z popudu biskupa Mikuláše z Rýzmburka. Z původních čtyř bran žádná nedochována. Zachovány krátké úseky hradby nad řekou Lubinou.

Městské hradby Nového Jičína vybudovány provizorně již při založení města ve 13. stol. Na kamenné přebudovány r.1380. Město mělo Horní a Dolní bránu a 3 fortny. Nároží zpevňovaly bašty Vězeňská a Farská. Dochován krátký úsek u zámku a Farská bašta.

Městské hradby ve tvaru pětiúhelníka jsou tvořeny kamennou zdí a jsou téměř celé dochovány. Původní cimbuří je dnes zazděno. Do města se vstupovalo dvěma branami, které se nedochovaly.

Mariánský morový sloup z roku 1710 vystavěn jako dík za pominutí velkého moru. Dominuje mu barokní socha Panny Marie a dalších pět barokních soch světců.

Areál bývalého kopřivnického dědičného fojtství. První zmínka z roku 1567. Proslavilo se díky svému rodákovi I. Šustalovi, který zde založil dílnu na výrobu kočárů a bryček, která se vyvinula až v automobilku TATRA. Dnes sídlo regionálního muzea.