Turistické cíle v okolí obce Hůrka

Terénní pozůstatky drobného tvrziště v podobě pahorku vystupujícího z roviny pole. Rozměr tvrze max. 25 x 10 (17) m. Možný předchůdce zámku v centru Hustopečí. Archeologicky doložena existence tvrze ve 14. a počátku 15. století.

Zámek byl postaven na místě původní tvrze, kterou v zámek přestavěl Rudolf Kristián svobodný pán z Wittenu koncem 17.stol. Stavba však byla dokončena až v r. 1733. Poslední úpravy byly provedeny v r. 1989. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví.

Platan javorolistý (španělský) nechal v bartošovickém zámeckém parku vysadit dle pověsti v r.1833 Josef Meinert na paměť jeho milované partnerky, hraběnky Josefíny z Canalu. Strom se řadí mezi nejmohutnější a nejstarší platany v ČR.

Na hraně kolmého skalnatého srázu tvoří hrádek pahorek přístupný ze 3 stran, lemovaný 10 m širokým příkopem zčásti ve skále. Z strana je chráněna skalními stěnami. Existoval ve 2. pol. 13. st. do 14. st. Na ploše je busta B. Smetany a F. Palackého.

PP Kamenárka na jihovýchodě Štramberka, vyhlášena v r. 2001. Poslední volně přístupná lokalita s bloky tithónských štramberských vápenců. Útočiště mnoha druhů chráněných rostlin a živočichů.

Ve vsi Kamenec (dnes osada) stával opevněný dvorec. Jako biskupské léno ho držel r. 1328 Vlček z Domka, r. 1532 již tvrz Bernard ml. ze Žerotína. Později v držení dalších majitelů. Tvrz zanikla snad již koncem 16. stol.. Možná přeměněna na hospodářský dvorec, který byl rozparcelován až v r. 1924.

Kamenný pranýř je připomínkou Starojičínského hrdelního práva, které mu náleželo od 14.století do roku 1729, kdy mu bylo přiděleno Novým Jičínem.

Původně dřevěná rozhledna, která zde stála do 50. let 20. stol. Poté vystavěna nová, železobetonová, společností T-mobile. Výška 62,3 m; ve 26,2 m se nachází vyhlídkový ochoz. Rozhledna přístupná od 18. 5. 2006.

Dřevěná kaple vystavěná nad hrobem španělských vojáků padlých r.1621 u Nového Jičína v l. 1724–27 nahrazena kaplí zděnou. V l. 1744 a 1763 doplněna o barokní areál ambitu. Ambit částečně zrušen. R.1864 romantické úpravy a přístavba věže.

Drobná kaple zajímavá díky erbu Františka Jindřicha Řeplínského z Berečka a jeho ženy Valburgy Kotulínské z Kotulína v průčelním štítě. František Jindřich Řeplínský vlastnil panství Studénka v l. 1722–54. Z této doby pochází i kaple.

Nevysoká obdélná pseudobarokní stavba s mírně odsazeným závěrem ve tvaru plochého segmentu oblouku postavená r. 1851. Podoba kaple ovlivněna dozvuky barokního venkovského tvarosloví. R. 2008 proběhla generální rekonstrukce spojená s obnovou podoby kaple před pol. 20. století. Cenný původní interiér.

Barokní kaple sv. Peregrina na nábřeží Bečvy je součástí lázeňské kolonády lázní Teplice nad Bečvou. Postavena v r. 1775 Karlem z Dietrichštejna.