Turistické cíle v okolí obce Stanislavice

Původně pozdně empírová stavba z let 1841 až 1845. V letech 1967 až 1971 byl tento jednolodní kostel se třemi přilehlými apsidami přestavěn do dnešní podoby. Z původního kostela se dochovala zejména osmiboká věž s helmicí.

Zaniklý dřevěný katolický kostel sv. Anny a Mikuláše z poč. 14. stol. Zmiňován r. 1390 a 1447. R. 1553 vyhořel a byl jen provizorně opraven. Využíván až do konce třicetileté války, kdy byl pro katolíky zabrán mladší zděný protestantský kostel. Starý kostel se hřbitovem chátral a byl rozebrán.

Dřevěný kostel založen hrabětem Jiřím z Oppersdorfu r.1640 na hřebenu tzv. Malé Prašivé. Původní zasvěcení sv. Ignáci z Loyoly v r.1673 změněno na sv. Antonína Paduánského. Spadá pod farnost v Dobré.

Původní dřevěný kostelík vystavěn již v pol. 17.stol. V r.1818 provizorně opraven. R.1904 byl dokončen nedaleko nový zděný filiální novogotický kostel sv. Bartoloměje, který nahradil starý dřevěný kostelík. Ten byl v r.1903 uzavřen a rozebrán.

Jedná se o pozdně barokní stavbu, postavenou v letech 1739 až 1745 podle projektu neznámého autora. Kostel sv.Jakuba byl vysvěcen 12.08.1759.

První zpráva o kostele sv.Jakuba Většího je z r.1582. Původně byl zasvěcen sv.Mikulášovi. Renesančně-barokní podoba s gotickými prvky je dílem přestaveb a živelních katastrof. Dnes je po rekonstrukci a nová, bíločervená fasáda je v noci osvětlena. Areál je obklopen sochami ze zrušených částí Místku.

Barokní farní kostel s rokokovým interiérem. Postaven v l. 1763-67 na místě 24 vyhořelých stodol zdejším stavitelem N. Orlíčkem. Je na půdorysu kříže, ramena tvoří sakristie a kaple sv. Inocence.V r. 1775 kolem kostela postavena zeď s výklenkovými kaplemi křížové cesty a pilířovými branami.

Barokní jednolodní kostel sv. Jana Křtitele vystavěný v l. 1740-1746 hrabětem Mikulášem Taafem jako náhrada za starý nevyhovující kostelík zmiňovaný již po pol. 14. stol. Kostelu dominuje vysoká čtvercová věž s bání. Ve věži dochován cenný zvon z 15. století.

Farní kostel sv.Jana Křtitele byl založen asi v pol. 14. st. Současná architektura má gotické jádro z 2. pol. 14. st. Pod kostelem se nacházejí krypty. Dnešní úprava věže pochází z poslední třetiny 19. st.,kdy získala věž elegantní novogotický vzhled. Samotný kostel má jednoduchou renesanční podobu.

Kostel stojí na místě původního dřevěného kostelíka. V l. 1682-1686 nechal současný zděný kostel postavit frýdecký hrabě František Eusebius z Oppersdorfu. Tzv. "ruská věž" byla přistavěna r. 1816, jak dokládá alianční znak vratislavského arcibiskupa Trauttsmanndorfa s datováním.

Kostel sv. Josefa ve Starém Městě vystavěn dle projektu Hanuše Pohla v l.1902-1904. Nahradil starší kapli z r. 1765. Jednolodní neorománská stavba s průčelní věží. Obraz sv. Josefa nad hlavním oltářem pochází od vídeňského malíře Heinerla.

Pozdně renesanční kostel sv.Jošta postaven vně hradeb Bruntálskými z Vrbna kolem r. 1612. V 17. století kolem kostela vznikl morový hřbitov, který později nahradil hlavní. Drobná stavba s opěráky, malým presbyteriem a šindelovou střechou s věžičkou.