Turistické cíle v okolí obce Horní Domaslavice

Pozůstatky knížecího hradu na Zámeckém kopci v Cieszyně. Osídlen již ve 2. stol. př. n. l. Na přelomu 9. a 10. stol. slovanské hradisko, přeměněné ve 14. stol. na got. hrad. Od pol 17. stol. chátrá a mění se v ruinu. Dochována známá Piastovská věž.

Lokalita bývalé tvrze s funkcí vladyckého sídla rodu Vlčků z 15.-16.st. se nachází na parcele rodinného domu čp. 25. Větší část je dnes zastavěna. Plošina je asi 20 m široká a 3-4 m nad horizontem původního terénu.

Zaniklý dřevěný zámeček barona Antonína Valentina Kašnice z Weinbergu. Do současnosti se z něj nic nedochovalo.

Původní gotická tvrz z počátku 15. století, pravděpodobně za Marklovských ze Žebrače přestavěna do podoby renesančního zámku. V 18. století byl zámeček barokně upravený. V současnosti je objekt v soukromých rukou a probíhá jeho obnova.

Dnes již neexistující venkovský empírový zámek postavili r. 1804 Janušovští z Vyšehradu. Přízemní budova měla fasádu se štuky, nad vchodem byl erb stavebníka. Při stavbě Žermanické přehrady r. 1958 byl zbourán a zatopen.

Nevelký klasicistní zámek v rámci dvora vybudovaný ve 2. pol. 18. století rodem Křídlovských z Křídlovic nad levým břehem Lučiny. Po 2. světové válce zchátral ve správě JZD a po r. 1960 byl zatopen vodami Žermanické přehrady.

Původní tvrz z konce 15. stol., přestavěna Vlčky na konci 16. stol. na renes. zámek. V 18. stol. barokně upraven a v pol. 19. stol. Mattencloity modernizován. V l. 1979–80 zdemolován a po r. 1998 i zbytek areálu.

Empírový zámek byl přestavěn ze starší tvrze počátkem 19. stol. rodem Mattencloitů. Od roku 1933 se uvádí jako honosná vila, která byla majetkem lékaře Vítězslava Chlumského. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný.

Drobný dřevěný kříž se sochou Ježíše Krista a stylizovanou stříškou ze skupiny sakrálních staveb Frýdek–Vršavec byl postaven někdy v polovině 19. století. Prošel rekonstrukcí v letech 1933 a 2003.

Dřevěný kříž s pozlacenou soškou ukřižovaného Ježíše Krista na křižovatce boční cesty z Janovic do Raškovic a na Krásnou. Vztyčen někdy mezi 30. a 70. léty 19. století.

Jáma Alexandr vybudována v letech 1896 - 98. Technický komplex transformuje barokní zámeckou kompozici čestného dvora do průmyslové architektury. V roce 1926 byla Jáma Alexandr začleněna do areálu Dolu Zárubek.

Památkově chráněné objekty z režného zdiva bývalého dolu Jan Maria. Založen r. 1852 hr. Janem Maria Wilczkem na místě jámy č. IV. Několikrát modernizován a rozšiřován. Ocelová těžní věž z r. 1904 se nedochovala. V r. 1963 důl zrušen.