Turistické cíle v okolí obce Frýdek

Ocelová telekomunikační věž z r. 2003 na kopci Okrouhlá nad Staříčem, využívaná rovněž jako rozhledna. Věž je vysoká 55 m, vyhlídková plošina je ve výšce 30 m a vede na ní 162 schodů.

Přírodní památka Ondrášovy díry představuje soubor povrchových a podzemních pseudokrasových jevů na rozeklaném temeni Lukšince. Byla vyhlášena v roce 1990 a představuje chráněnou plochu o rozloze 4,50 ha. Sídliště kolonií netopýrů.

Zaniklý železný hamr č. I z let 1825–30 fungoval do r.1927. Stával na bývalém náhonu, při levé straně silnice z Frýdlantu do Ostravice. Dnes zachována terénní nerovnost a kousek základového zdiva. Byl nejhornějším ze všech čtyř ostravických hamrů.

Zaniklý hamr č. II (zv. Tädeus). Stával na hamerním náhonu v dolní části obce a zpracovával železnou rudu a surové železo. Jako ruina stával až do r.1963, poté zdemolován. Zachovány nevýrazné terénní náznaky, náhon a bývalý dům hamerních zaměstnanců.

Nepatrné náznaky zdiva zaniklého hamru č. III na zpracovávání železa na dolním konci obce Ostravice. Založen snad již v 18. století, po r. 1825 přestavěn do zděné podoby se 4 vodními koly na horní vodu. Provoz ukončen r. 1927, poté rychle zchátral a po pol. 20. století zcela rozebrán.

Památník hudebního skladatele Leoše Janáčka, hukvaldského rodáka, tvoří dům který skladatel koupil r. 1921 a často zde pobýval. V domku je zachovaný původní interiér a je zde umístěna expozice ilustrující skladatelův život a dílo. Před domem je pamětní deska vytvořená sochařem Augustinem Handzelem.

Památník postaven na počest dvou letců, kteří zde 11. září 1932 zahynuli.

Památník obětem 2. světové války, stojící před ZŠ v Bartovicích. Pamětní deska se jmény obětí je umístěna na žulovém kameni. Jde pravděpodobně o kámen z doby ledové, který byl nalezen v této oblasti.

Památník sokolským obětem 2. světové války byl postaven při výstavbě tenisových kurtů v Bartovicích. Pamětní deska se jmény padlých činovníků Sokola Bartovice je umístěna na velkém kameni.

Rozhledna z roku 2001 v 532 m n m. Stavbu ocelové konstrukce na zděné podnoži s provozním zázemím o celkové výšce 22,1 m se dvěma vyhlídkovými plošinami v 15 a 17 m iniciovalo kulturní sdružení Bezručův kraj a spolufinancovalo město Frýdek-Místek.

Areál dvora skládající se z barokního zájezdního hostince s mansardovou střechou a z mohutné kamenné věžovité sýpky, přeměněné na stylovou restauraci. Dvůr nahradil na přelomu 16. a 17. stol. zaniklou dobrozemickou tvrz.

Areál s pozůstatky bývalého pivovaru a palírny v zámeckém areálu v Paskově. Pivovar existoval snad již kolem r. 1300, zmiňován písemně v letech 1537-1538 za Jana z Kadaně. Provoz ukončen r. 1913 a po r. 1927 přeměněn na sklady a sýpku. R. 1955 částečně zbořen a přeměněn na bytový dům.