Turistické cíle v okolí obce Krnov

Zdevastovaný gotický kostel sv. Jiří z 15. století. Barokně upravován. Kostel je jediným mementem na zaniklou pohraniční obec Pelhřimovy.

Barokní poutní kostel sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie vybudován nad Krnovem v letech 1722 - 27. V r. 1786 vykoupen krnovskými měšťany před nařízenou demolicí. R. 1795 znovu otevřen. V r. 1945 vážně poškozen a následně nákladně opraven.

Kostel je poprvé zmiňován r. 1281, ale souvislost s dnešní stavbou nelze prokázat. Dnešní kostel navazuje na farní kostel z 1. pol. 14. stol. Dostavěn r. 1554. R 1779 vyhořel, barokně opraven stavitelem J. Haucke a r. 1789 znovu vysvěcen.

Kostel sv. Tekly je původně barokní stavba z konce 18. st. s úpravami v 19.st. Dnes slohově nevýrazná stavba, v exteriéru se negativně projevuje tvrdá omítka na fasádě. Hřbitov s řadou náhrobků s poněmčenými českými jmény, mj. hrob Cypriana Lelka, buditele pruských Moravců a poslance pruského sněmu.

Křížová cesta je součástí poutního areálu u kostela Panny Marie Sedmibolestné na vrchu Cvilín. Skládá se z 13 empírových zděných výklenkových kaplí z počátku 19. století a barokní kaple z roku 1729 od George Friedricha Ganse. Obrazy jednotlivých zastavení, malované na plechu, jsou z roku 2007.

Zámek přestavěný z hradu. Hrad krnovských vévodů ze 14. st. Od r. 1523 patří braniborským markrabatům, v l. 1531-4 přestavěn na renesanční zámek. V. l. 1622-1945 patří Liechtensteinům, barokní úpravy v 17. st., po požáru r. 1779 opraven klasicistně.

Původně vodní tvrz postavená snad až po r. 1377 na jejíž základech byl ve 30. letech 16. stol. postaven za Fulštejnských renesanční zámek, který byl za Sedlnických barokně upraven ve druhé polovině 17. stol. Okolo zámku park zasahující až do Polska.

Liptaňský bludný balvan byl vyhlášen přírodní památkou v r. 1966. Tento bludný balvan přinesl ledovec v období sálského zalednění před 170–230 tisíci lety. Patří mezi největší bludné balvany v ČR, jeho hmotnost činí téměř 4 700 kg. Je to největší bludný balvan nalezený na Osoblažsku

Barokní zámek vznikl přestavbou pův. renesančního zámku, postaveného koncem 16. stol. Martinem Kynarem ze Serfenštejnu. V 1. pol. 18. stol. byl v majetku Jana Julia Frobela barokně přestavěn. V 1. pol. 19. stol. Sedlničtí z Choltic založili zám. park. Od r. 2007 v soukr. majetku, slouží jako hotel.

Pseudokrasová Mladějovická jeskyně má chodby dlouhé 11 a 23 m, vysoké 4 m a její hloubka je 20 m. Současný vchod do jeskyně je uměle proražený, původní je zavalený.

Nový zámek ve Městě Albrechtice nechali postavit v první pol. 19. stol. opavští podnikatelé Vincent Tlach a Vincent Keil poté co rozhodli, že rekonstrukce starého zámku by byla drahá. Při zámku zřídili park a poblíž i rodinou hrobku.

Tvrz snad ze 14. stol. za Supů z Fulštejna ve druhé polovině 16. stol. přestavěná na jednopatrový čtyřkřídlý renesanční zámek z rozsáhlým opevněním. Zbytky opevnění byly odstraněny již v roce 1956 a vlastní zámek byl zbořen v roce 1980.