Turistické cíle v okolí obce Nová Lhota

Gotický Hrádek byl postaven v l. 1410-15 na místě dřevěné tvrze Václavem z Donína. Za husit. válek poničen, opraven koncem 15. stol. za Preklů a honosně přestavěn Janem Smíškem z Vrchovišť. Po r. 1686 jezuitský seminář a škola. Opraven v 60. a 90. l. 20. stol. R. 1996 otevřeno České muzeum stříbra.

Hrad pochází asi z přelomu 13. a 14. století. Vznikl jako opěrný bod Řádu německých rytířů. Jeho zánik způsobil mohutný požár. Dochovány příkopy a malé zbytky zdiva obvodové hradby.

Styl klasicizující moderny. Pochází z roku 1925, architekt Bohumil Kozák. Symetrický objekt s vyvýšenou středovou partií. Ve střední části je halový prostor modlitebny. Nad středem korunní římsa a nad ní atika. Nad středním průčelí bronzový kalich. Na seznamu kulturních památek od r. 1987.

Sbor Církve československé byl v Kolíně postaven 1931–2 dle projektu Kotěrova žáka Vladimíra Wallenfelse ve funkcionalistickém stylu. Před něj byl přemístěn Husův pomník od Františka Bílka z roku 1914, původně umístěný před radnicí.

Jedna z prvních sklářských hutí v Posázaví založená r. 1796, dnes uzavřená. Hutní hala z r. 1821, panský dům z konce 18. století. Místo exteriérů seriálu Synové a dcery Jakuba skláře.

Jezuitská kolej stavěna od r.1667 do pol.18.st. podle projektu D. Orsiho. Stavbu vedli C. Lurago a F. Caratti. Po zrušení řádu v r.1773 přeměněna na kasárny, později vojenský špitál, kadetní škola a do r. 1977 opět kasárna. Nyní v rekonstrukci.

Jezuitská rezidence dokončena r. 1657. Potřebám jezuitů sloužila do roku 1773, kdy byl řád zrušen. Budova byla přeměněna na faru a později na děkanství. Tomuto účelu slouží dodnes. Patrová, obdélná, v přízemí klenutá budova s renesančními štíty.

Řadový přízemní dům s bohatě členěnou fasádou z poslední čtvrtiny 17. stol. Zděný omítnutý reprezentativní dům. Fasáda členěna soklem a podvojnými pilastry. K průčelí přiléhá přízemní novodobý přístavek. Jižní průčelí završené novodobým štítem s komínem. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Naše nejvýznamnější empírová stavební památka. Stavbu zahájil roku 1802 nejvyšší purkrabí českého královskví Jan Rudolf hrabě Chotek. Tympanony zdobeny náročnými reliéfy. Nyní v zámku instalována expozice zemědělského muzea.

Mohutná kašna uprostřed malého náměstí je jedním ze symbolů Kutné Hory. Její údajný stavitel je Matěj Rejsek. Polygonální kašna o dvanácti bocích je zdobena množstvím fiál a kružeb, původně (stojí zde již od roku 1495) ji mělo též zdobit několikero soch na konzolách.

Dům byl zbudován již na přelomu 14.a 15.st. Pro kutnohorského patricije a důlního podnikatele Kroupu jej v r.1489 přestavěl mistr Brikcí. Při rekonstrukci v l.1901-02 získal dům dnešní podobu. Nachází se zde jedna z expozic Českého muzea stříbra.

Kamenný most pochází pravděpodobně z počátku 14. století. Jeho stavitel není znám. Vyzděný z lomového zdiva, včetně parapetů. Má tři stlačené oblouky a je dvakrát zakřivený. Roku 1991 sanován betonovým nástřikem.