Turistické cíle v okolí obce Nová Lhota

Fara pochází z roku 1809. Situovaná naproti hlavnímu průčelí kostela. Jednopatrová budova obdélného půdorysu. Důležitým prvkem je strukturovanost omítky. Ve fasádě tři typy oken. Fara postavena převážně z lomového kamene. Do seznamu kulturních památek zapsána r. 1966.

V r.1760 Filip Krakovský z Kolovrat přestavěl původní dvůr na barokní zámek. V l.1863-1865 získal současnou podobu ve slohu anglické gotiky. Posledními majiteli byla až do r. 1945 rodina Kleeborn-Eisensteinova.

Tvrz postavil v l. 1650–53 generál Martin Maxmilián z Goltze, který získal Jeníkov darem od císaře za věrné služby. V 19. stol. byla několikrát staveb. upravena pro bydlení. Po smrti generála se často střídali majitelé. Později sloužila i jako skladiště chmele. R. 2004 byla provedena rekonstrukce.

V pol. 18. st. byla pro státní tabákovou továrnu postavena jednoduchá pozdně barokní budova. Po přemístění továrny zde byl vojenský lazaret. R. 1827-8 nechal majitel panství zámek empírově upravit na správní budovu.

Zámek postavil Leopold Krakovský z Kolovrat v letech 1774-5. Sloužil jako správní centrum panství. Po poistavení Nového zámku r. 1828 byl přebudován na samostatné byty. Dnes je zde restaurace.

Původní barokní zámek vystavěn v l. 1717–20. Koncem 19. století vyhořel. Při opravě přestavěn na školu a jako škola sloužil až do roku 1992. V roce 2007 zámek zakoupil Petr Rudolf Vančura, zpřístupnil některé místnosti a zámek začal plnit funkci muzea a začaly se zde konat koncerty.

Kateřina Schofmannová, provdaná Wiederbergerová, dala v roce 1736 v místech zaniklé tvrze vybudovat barokní zámek, který se zachoval bez větších změn dodnes. V roce 1741 získal Hlízov Václav Klusák z Kostelce, který stavbu zámku dokončil.

V Hodkově byla tři panská sídla. Z nejstaršího se dchovalo jen tvrziště, mladší zaniklo a třetí nejmladší sídlo vzniklé po r. 1850 úpravou úřednického domu a přestavěné r. 1912 za Alfréda Šebeka s účastí arch. F. Woretzsche se dochovalo dodnes.

Jednopatrový zámek ve tvaru pravidelného osmiúhelníku vystavěný po r. 1720 sedleckým klášterem, připisován J. B. Santinimu. Po prodeji sedleckého panství Schwarzenberkům r. 1819 slouží jako lovecký zámeček, od r. 1890 jako myslivna. Po r. 1948 byty státních lesů. Obytným účelům slouží dodnes.

Zámek byl přestavěn na počátku 17. století Chotouchovskými z Nebovid ze starší tvrze. Po roce 1717 bylo Dohalskými z Dohalic přistavěno západní křídlo. Roku 1945 byl zámek zestátněn a dnes je zde rekreační a rehabilitační středisko Ústeckého kraje.

První zmínka o vsi je z r. 1379, kdy ji vlastní Ješek z Hraběšína. Po r. 1622 Adam Studenecký z Pašiněvsi staví ren. zámek, který v r. 1658 kupuje sedlecký klášter a barokně jej přestavuje. V r. 1819 jej koupil K. F. Schwarzenberg, používán jako lovecký, později myslivna – rod jej vlastní dodnes.

Lokalita osídlena v době kamenné, laténské a halštatské, od 9. stol. slovanské nálezy. V 11.-13. stol. přemyslovským správním střediskem. Protáhlá oválná plocha (cca 0,4-0,6 ha) se strmými skalnatými srázy bývala akropolí s nelokalizovaným, ale prameny doloženým románským kostelem Panny Marie.