Turistické cíle v okolí obce Křižínkov

Reliéfní zbytky hrádku z poloviny 13. století, jednoho z nejstarších sídel nižší šlechty.

Původně tvrz uváděna r. 1349. Kolem r. 1540 pustá, obnovena r. 1560 v renesančním slohu. Ve 2. pol. 17. století ji Sinzendorfové přestavěli na nevelký dvoukřídlý barokní zámek. Budova výrazně přestavěna. Dnes slouží obytným a komerčním účelům.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně v 1. pol. 14. stol. S tvrzí se spojují bratři Bohuněk z Rohů a Ješek Rohovec, kteří r. 1366 koupili lán ve Vilémovicích. R. 1406 se připomíná Ješek z Rohova a jeho manželka Ofka. Neví se kdy a proč tvrz zanikla, snad v období husitských válek.

Nevelké hradiště o rozloze cca 1 ha, opevněné valem (3 m) a příkopem po obvodu, na severovýchodě opevnění zdvojeno. Vnitřní plocha bez výraznějších stop. K místu chybí jakékoliv zmínky v písemných pramenech, bez nálezů. Bližší Informace může přinést jen archeologický průzkum.

Zaniklá tvrz, která patřila patrně k neznámé zaniklé osadě, protože od vesnice Rudka je její poloha dost vzdálená. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována a proto než bude proveden archeologický průzkum, je možné se jen dohadovat, kdy zde tvrz stávala a jaká byla její podoba nebo historie.

Zaniklý hrad. Nálezy datují život hradu do konce 13. stol. – 1. pol. 14. stol. Oblast v l. 1368–76 v držení Pešíka a Hartmana z Bukovice, poté Domka a její zeť Bořita z Bystřice. Hrad zmiň. až r. 1368 (maj. Lovek z Drahan a Újezda) již jako pustý.

Téměř úplně zaniklé tvrziště v zahradách mezi domy, dnes téměř uprostřed obce Sentice.

Zámek z let 1795–1798, letní sídlo rodu Haugwitzů. V l. 1826–1829 přestavěn klasicistně. Okolo park s několika drobnými klasicistickými stavbami, např Silvánův či Apollónův chrám. Dnes ústav sociální péče.

Reliéfní zbytky pravděpodobně středověkého hrádku neznámého stáří 9 km severozápadně od Tišnova a 3 km severně od železniční stanice Řikonín na vysoké ostrožně naproti hradu Rysovu. Ve 20. letech zde zbudována kaple sv. Cyrila a Metoděje.

Smírčí kámen s reliéfem řeckého kříže a sekery je umístěn v jihovýchodní obvodové zdi zdejšího kostela. Stáří a původ objektu jsou bohužel neznámé.

Barokní sousoší z roku 1715 od brněnského sochaře Antonína Rigy nechala jako poděkování za odvrácení moru vytvořit Marie Isabella rozená Lamberková, manželka majitele náměšťského panství hraběte Jana Filipa z Werdenbergu. Do roku 1947 bylo sousoší obehnáno kovanou mříží. Kovová holubice je novodobá.

Barokní špitál s kaplí sv. Anny a dvěma obytnými budovami po stranách vybudovala vrchnost hrabata Kufštejnové v l. 1743–45. Rozšířen byl za Haugwitzů v l. 1758 a 1770. Špitálníci zde žili do r. 1945. Po r. 1948 byl upraven na městské muzeum, poté sídlo Svazarmu, dnes slouží jako kulturní středisko.