sakrální památky - židovské památky, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Zbytky nejstarší synagogy ve Velkém Meziříčí. Vznikla před začátkem 16. století, do druhé světové války sloužila jako zimní modlitebna, poté jako skladiště. Zbořena v roce 1962.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Křižanov
Barokní mariánský sloup z r. 1730 snad od sochaře Františka Alexandra Jelínka. Jedná se o hodnotnou pískovcovou skulpturu Immaculaty v životní velikosti. Spočívá na vysokém sloupu z bílého mramoru. V r. 1997 provedena rekonstrukce. Sloup památkově chráněn od r. 1970.
Rybník o rozloze 22 ha vznikl v pol. 16. stol. za Viléma z Pernštejna. Dnes slouží převážně k rekreaci. V místě veřejné tábořiště a hotel Medlov z roku 1934, původně rekreační zařízení s táborem.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
V pozdně renesanční zámek byla přestavěn na starší tvrz v první pol. 17. stol. rodem Magnášů. V roce 1825 byl zámek po požáru obnoven a přestavěn. K budově přiléhá dvůr a rozsáhlý park.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Bory
Mrázkova louka je chráněna již od r. 1949. Je to podmáčená rašelinná louka, na které rostou chráněné a ohrožené druhy rostlin a na níž mají výhodné životní podmínky různí obojživelníci. Turisticky je přístupná od obce Bory nebo z nádraží Sklené nad Oslavou.
Tvrz se připomíná až roku 1526. Vznikla z důvodu ochrany vedle stojícího hamru, takže nebyla klasickým sídlem šlechty. Později byla tvrz využívaná jako usedlost, ale omezený prostor a zhoršená přístupnost vedly k jejímu definitivnímu opuštění.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nové Město na Moravě
Budova Nové radnice má základ v právovárečném renesančním domě z pol. 16. století. Jako sídlo městského úřadu slouží od rekonstrukce v letech 2002-2003.
Zámek byl vystavěn na místě starší tvrze r. 1589. R. 1643 byl vyloupen a byl přizpůsoben hosp. potřebám. Později, r. 1699 jej získala nadace šlechtičen v Brně, které patřil až do r. 1945. V r. 1874 byl zámek stavebně upraven do současné podoby, od r. 1964 je sídlem Horácké galerie.
zámek, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Nové Veselí
Renesanční zámek začala v roce 1564 budovat Alena Meziříčská z Lomnice, čehož dokladem je erb a portál se stejným letopočtem v prvním patře zámku. Po její smrti patřil zámek dědicům jejího druhého manžela Václava nejstaršího Berky z Dubé a Lipé a to až do roku 1706. V roce 1709 připadl cisterciáckému klášteru ve Žďáru nad Sázavou.