Turistické cíle v okolí obce Zahradiště

Pobořený hrad r. 1560 koupil Zdeněk Lhotský ze Ptení a přestavěl jej na novorenesanční zámek s arkádovým dvorem. Po požáru r. 1710 byl barokně upraven. R. 1865 Teuberovi dali zasypat příkopy, zbořit předhradí a zámek přestavět pseudorenesančně.

Křížový kámen byl vztyčen snad r. 1845 na památku dvaadvacetiletého Jakuba Hofmana, syna kožešníka Jakuba Hofmana z Horního Města č.p. 401. Dle matriky Jakub zemřel na poranění mozku, není však jasné, zda v důsledku nehody či násilného trestného činu. Kříž není uveden v seznamu chráněných památek.

Renesanční palác z r. 1578, postaven ve stylu severoitalských paláců. Stavba sloužila luteránské akademii, která zde působila do r. 1602. Od poloviny 17. stol. do r. 1949 zde byl pivovar. Poté sídlo ZUŠ a knihovny.

Zbytky nejstarší synagogy ve Velkém Meziříčí. Vznikla před začátkem 16. století, do druhé světové války sloužila jako zimní modlitebna, poté jako skladiště. Zbořena v roce 1962.

Mariánský sloup v Přibyslavi, monumentální dílo místního rodáka Romana Podrázského z roku 1998.

Barokní mariánský sloup z r. 1730 snad od sochaře Františka Alexandra Jelínka. Jedná se o hodnotnou pískovcovou skulpturu Immaculaty v životní velikosti. Spočívá na vysokém sloupu z bílého mramoru. V r. 1997 provedena rekonstrukce. Sloup památkově chráněn od r. 1970.

Městské divadlo ve Žďáru n. Sázavou vzniklo v letech 1900-1901, v sedmdesátých letech byla secesní budova radikálně přestavěna v normalizačním duchu.

Dvoupatrový, v jádru renesanční dům dal r. 1530 postavit Mikuláš (Michek) z Ostrova a na Radostíně. V mázhauzu se dochovaly podobné stavební prvky jako na radnici. V zadním traktu býval sladový mlýn. Dům sloužil jako městská solnice, poté barvířská dílna a obchody. Památkově chráněný od r.1958.

V pozdně renesanční zámek byla přestavěn na starší tvrz v první pol. 17. stol. rodem Magnášů. V roce 1825 byl zámek po požáru obnoven a přestavěn. K budově přiléhá dvůr a rozsáhlý park.

Zřícenina hradu založeného rodem z Mostiště koncem 13. století. Na počátku 15. století v držení pánů z Lipé. Pobořen za husitských válek.

Mrázkova louka je chráněna již od r. 1949. Je to podmáčená rašelinná louka, na které rostou chráněné a ohrožené druhy rostlin a na níž mají výhodné životní podmínky různí obojživelníci. Turisticky je přístupná od obce Bory nebo z nádraží Sklené nad Oslavou.

Tvrz se připomíná až roku 1526. Vznikla z důvodu ochrany vedle stojícího hamru, takže nebyla klasickým sídlem šlechty. Později byla tvrz využívaná jako usedlost, ale omezený prostor a zhoršená přístupnost vedly k jejímu definitivnímu opuštění.