Turistické cíle v okolí obce Zahradiště

Pískovcový památník tragédie na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 14 účastníků protinacistického povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, 7. května 1946, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jedna ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Pískovcový památník na zděném žulovém podstavci na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 41 účastníků květnového povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jde o jednu ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Památník tragédie, jehož ústředním prvkem je sousoší tří postav ve středu s hrdinou, dle návrhu akademického sochaře Ludvíka Kodyma z roku 1957. Stavba začala v roce 1958, odhalen byl generálem Ludvíkem Svobodou v roce 1960. Celková úprava pietní části hřbitova je dílem architekta B. Fuchse.

Zámek byl vybudován kolem roku 1560 Zachariášem z Hradce na místě staršího zpustlého hradu. V 18. stol. byl rozšířen v barokním stylu. Roku 1767 a 1847 zámek vyhořel, ale byl vždy brzy opraven. Dnes se tu nachází hasičské muzeum.

Hrad v Přibyslavi vznikl asi současně s městem na podnět Přibyslava z Polné v pol. 13. stol., kdy střežil stříbrné doly. R. 1424 obléhán a dobyt husity, u hradu umírá Jan Žižka. R. 1431 obléhán vévodou Albrechtem, ale tentokrát nedobyt. Zpustlý již v r. 1515. Hrad zcela rozebrán a místo zastavěno.

Gotická věž, vysoká 50,3 m, je zbytkem původního opevněného kostela, postaveného r. 1497. Kostel byl vypálen v době husitských válek. R. 1753 byl postavený nový barokní kostel sv. Jana Křtitele. Koncem 17. stol. byla věž doplněna bání. Na r. 2011 je naplánovaná velká rekonstrukce věže.

Téměř zaniklá tvrz. V Přímělkově bývaly tvrze dvě, starší se označuje jako „Hrádek“. Byl založen v 2. pol. 13. stol. pány z Rokštejna či Střížovci. R. 1378 se při prodeji majetku pánů z Rokštejna markraběti Janu Jindřichovi uvádí pustý - dle nálezů archeol. výzkumu vyhořel. Hrádek postupně zanikl.

Zámek v roce 1597 nechal postavit Samuel Radešínský z Radešína. Dalším majitelem se v roce 1607 stal olomoucký biskup František z Ditrichštejna. Roku 1684 byla vyhloubena studna, zřízena domácí kaple a byly provedeny ještě další úpravy.

Radnice vznikla přestavbou starších domů v r. 1528 – 29. Od té doby nepřetržitě sídlo samosprávy města. Na konci 2.svět.války dějiště krvavě potlačeného povstání. V přízemí klenutý mázhaus s malovanými ornamenty na klenbách.

Zřícenina hradu, zal. poč. 14. stol. pány z Lichtemburka. R. 1329 majetkem Smila z Ronova, r. 1381 zal. kaple Nanebevzetí Panny Marie. R. 1424 hrad dobyt a těžce poškozen husity. R. 1444 koupen Hyncem Ptáčkem z Pirkenštejna. R. 1538 pustý.

Tvrz, později označovaná jako zámek, poprvé doložena r. 1596, kdy ji Jan Polczar postoupil Alině Berkové z Lomnice a ta ještě v témže roce Lvu Burianovi Berkovi z Dubé. Po celou dobu bylo toto šlechtické sídlo součásti dvora. Dnes je bývalý zámek v soukromém vlastnictví a slouží k bydlení.

Novobarokní zámek byl postaven v 2. pol. 19. stol. majitelem sousední továrny na škrob Amylon. Patrový obdélný objekt s členitou novobarokní fasádou s rizality a štíty. Po znárodnění sídlo MNV, byla zde prodejna a byty. Po r. 1989 byl vrácen v restituci, v současnosti je neobydlený a chátrající.