Turistické cíle v okolí obce Radostín nad Oslavou

Pozdně barokní sochařská práce z doby kolem roku 1730. Plastika sv. Jana Nepomuckého v obvyklém kanovnickém rouchu s biretem na hlavě. Kolem hlavy obroučka s hvězdami. Podstavec sochy zhotoven z kamene, vlastní socha z pískovce. Socha od r. 1970 památkově chráněna.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z mušlového vápence z r. 1733 je připisována místnímu sochaři Alexandru Jelínkovi. Zobrazuje světce v podživotní velikosti vzhlížejícího ke kříži, který drží v pravé zdvižené ruce. Na soklu je vyryt rok 1863, snad rok opravy. Památkově chráněná je od r. 1958.

Pískovcová socha v přechodném stylu vznikla kolem roku 1800. Světec v podživotní velikosti je oděn v typické kanovnické roucho s biretem na hlavě. V rukou drží krucifix, nad hlavou má svatozář z pěti hvězd. Stojí na nízkém žulovem sloupu na válcovém soklu. Socha je památkově chráněná od května 1958.

Moderně pojatá pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého byla odhalena 17. 7. 2020. Socha byla vytvořena z iniciativy spolumajitele zámku Jana Podstatzkého-Lichtensteina a jejím autorem je akademický sochař Patrik Vlček. Socha stojí na kamenném můstku spojujícím zámek se zámeckým parkem.

Vápencová barokní socha na žulovém podstavci z r. 1735 od F. A. Jelínka z Kosmonos, kterou hradil pekař Jakub Kolovrátek, svědek na sochařově svatbě. Zobrazuje sv. Josefa v nadživotní velikosti, s Ježíškem v náručí, doprovázeného dvojicí andílků sedících na podstavci. Památkově chráněná od r. 1958.

Umělecky hodnotná barokní socha sv. Václava z mušlového vápence z r. 1740 od místního sochaře F. A. Jelínka. Zobrazuje světce v mírně podživotní velikosti, oděného v knížecí roucho s korouhví a štítem. Podstavec sochy je novější, z odlišného kamene. Památkově je socha chráněná od května 1958.

Historická budova Staré radnice byla vystavěna na přelomu 16 a 17. stol. Jednopatrová pozdně renesanční budova s jednoduchou štukovou výzdobou a valbovou střechou, v průčelí osazen barevný znak města z roku 1707.

Radnice v Novém Městě na Moravě vznikla přestavbou měšťanského domu po roce 1553. Obnovena po požárech 1696 a 1801, dnes sídlo musea.

Goticko-renesanční synagoga z r. 1695, postavena vedle starší Malé synagogy. Náboženským účelům sloužila do roku 1870, později skladiště. Dnes galerie a expozice historie Židů ve Velkém Meziříčí.

Jan starší Stránecký ze Stránce r.1562 přestavěl tvrz na renesanční zámek. Dochoval se v nezměněné podobě dodnes. Čtyřkřídlá budova se čtvercovou dispozicí okolo nádvoří. Staveba inspirovaná italským kastelem.

Pozdně barokní nárožní dům z konce 18. stol. si jako jediný na náměstí uchoval původní, téměř nezměněný vzhled. Nárožní jednopatrová budova s mansardovou střechou je kryta šindelem. Průčelí zdobí sluneční hodiny a socha Panny Marie. Dům je v soukromém vlastnictví, památkově chráněný od r. 1958.

V lesích kolem Peperku probíhala intenzivní těžba nerostných surovin, dřeva, kamene i cihlářských jílů od počátků osídlení kraje ve 13. století. Památkou na tuto činnost jsou také dvě vápenky pod Holým kopcem, kde i samotné názvy míst připomínají tuto dobu.