Turistické cíle v okolí obce Radostín nad Oslavou

Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci v domě č.p.1. V souvislosti s číhošťským zázrakem byl zatčen StB a po brutálních výsleších zemřel 25. února 1950 v Borůvkově sanatoriu v Praze. Pomník je dílem Bohumíry Smolejové a Stanislava Müllera, slavnostně odhalen byl 17.7.2022.

Pískovcový památník tragédie na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 14 účastníků protinacistického povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, 7. května 1946, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jedna ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Pískovcový památník na zděném žulovém podstavci na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 41 účastníků květnového povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jde o jednu ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Památník tragédie, jehož ústředním prvkem je sousoší tří postav ve středu s hrdinou, dle návrhu akademického sochaře Ludvíka Kodyma z roku 1957. Stavba začala v roce 1958, odhalen byl generálem Ludvíkem Svobodou v roce 1960. Celková úprava pietní části hřbitova je dílem architekta B. Fuchse.

Pomník obětem událostí v květnu 1945 byl na místě popravy odbojáře Jindry Nováčka odhalen v den 20. výročí masakru, 7.5.1965. Jeho autorem je akademický sochař Josef Klimeš, rodák z nedalekého Měřína.

Zámek v roce 1597 nechal postavit Samuel Radešínský z Radešína. Dalším majitelem se v roce 1607 stal olomoucký biskup František z Ditrichštejna. Roku 1684 byla vyhloubena studna, zřízena domácí kaple a byly provedeny ještě další úpravy.

Radnice vznikla přestavbou starších domů v r. 1528 – 29. Od té doby nepřetržitě sídlo samosprávy města. Na konci 2.svět.války dějiště krvavě potlačeného povstání. V přízemí klenutý mázhaus s malovanými ornamenty na klenbách.

Zřícenina hradu, zal. poč. 14. stol. pány z Lichtemburka. R. 1329 majetkem Smila z Ronova, r. 1381 zal. kaple Nanebevzetí Panny Marie. R. 1424 hrad dobyt a těžce poškozen husity. R. 1444 koupen Hyncem Ptáčkem z Pirkenštejna. R. 1538 pustý.

Tvrz, později označovaná jako zámek, poprvé doložena r. 1596, kdy ji Jan Polczar postoupil Alině Berkové z Lomnice a ta ještě v témže roce Lvu Burianovi Berkovi z Dubé. Po celou dobu bylo toto šlechtické sídlo součásti dvora. Dnes je bývalý zámek v soukromém vlastnictví a slouží k bydlení.

Novobarokní zámek byl postaven v 2. pol. 19. stol. majitelem sousední továrny na škrob Amylon. Patrový obdélný objekt s členitou novobarokní fasádou s rizality a štíty. Po znárodnění sídlo MNV, byla zde prodejna a byty. Po r. 1989 byl vrácen v restituci, v současnosti je neobydlený a chátrající.

Renesanční kamenný most byl postaven pravděpodobně v 16. století. Most se třemi oblouky o délce 32 m, který je chráněný jako kulturní památka ČR, na jaře r. 2012 zle poškodily ledové kry. Po stržení nestabilního zdiva byla postavena provizorní lávka pro pěší, rekonstrukce je naplánovaná na r. 2013.

Rozhledna (24 m) byla postavena r. 2001 jako telekomunikační stožár (42 m) a současně jako rozhledna na vrcholu Rosička (645 m n. m.). Na jejím místě stával počátkem 20. stol. letecký maják. Po 2. svět. válce zde stála dřevěná rozhledna s triangulačním bodem.