Turistické cíle v okolí obce Dědkov

nebo vyberte

Dědkov

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 163 záznamů, 8 / 14 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kostel sv. Marka
573.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Benetice
Kostel sv. Marka v Beneticích byl postaven v historizujícím slohu v letech 1853-1859 jako náhrada za středověký kostelík poničený požárem. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Horní Bory
Pozdně románský jednolodní orientovaný kostel s odsazeným pravoúhlým kněžištěm snad z konce 13. století. Poprvé uváděn roku 1348. Goticky a barokně upravován, loď byla přestavěna 1863, sakristie přistavena v první třetině 20. století. Rekonstrukce v letech 1992 – 93. Památkově chráněn od roku 1958.
 kostel sv. Mikuláše
425.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Velké Meziříčí
První zmínka o kostele sv. Mikuláše je z r.1317. Postupně byl přestavěn poč. 15.st. z jednolodního na trojlodní chrám. Kostelní věž, vysoká 69 m, dokončena poč.15.st. která je v majetku církve až od r. 1958, do té doby byla městským majetkem.
 kostel sv. Petra a Pavla
410.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Tasov
Vrcholně gotický kostel nahradil v pol. 14. stol. nevyhovující románsko-gotickou svatyni. V 15. století opevněn hradbou s branskou věží, ta na přel. 15. 16. stol. upravena na zvonici. V l. 1728-30 rozšířen hrabětem Josefem Paarem barokně, zvonice zrušena, opuštěný starší kostel upraven na faru.
 kostel sv. Petra a Pavla
522.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Rudíkov
Kostel sv. Petra a Pavla v Rudíkově v současné podobě pochází z roku 1801, přičemž presbytář a věž byly zachovány ze starší románsko-gotické stavby. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Bobrová
Zachovalý kostel z 1. pol. 18. stol. Iniciátorem stavby byl opat Václav Vejmluva. Projekt vypracoval v roce 1714 Jan Santini, který využil lodi a věže starého gotického kostela.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nové Veselí
Původní kostel sv. Václava pocházel pravděpodobně již z konce 13. stol. R. 1752 dal opat žďárského kláštera Bernard z Hennetu vybudovat kostel nový. Věž byla vysoká 68 m, po požáru roku 1831 byla snížena na dvě třetiny původní výšky. V interiéru se dochovala cínová křtitelnice z roku 1609.
 kostel sv. Václava
527.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Křižanov
Kostel sv. Václava byl v gotickém slohu vystavěn asi v l. 1230–40 na základech románského kostela. Několikrát po požárech upravován a přestavován. Barokně upraven v 18. st. Pseudogotický oltář pochází z r. 1884. Poslední oprava v 90. l. 20. st.
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Bohdalov
Původně gotický kostel byl postaven pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. V letech 1736-1759 byl barokně přestavěn. R. 1842 byla upravena střecha věže, kostel byl opravován po požárech v l. 1872 a 1895. Znovu byl opravován r. 2001.
 kostel sv. Vavřince
506.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Červená Lhota
Kostel sv. Vavřince v Červené Lhotě je v jádru pozdně románská stavba z 13. stol. s barokní věží, která byla r. 1899 rozšířena o příčnou loď a půlkruhovou apsidu. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Zdislavy
521.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Lavičky
Kostel sv. Zdislavy v Lavičkách je moderní stavba z let 1991-1994. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Velké Meziříčí bez pravidelných bohoslužeb.
 kostnice
525.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nížkov
Kostnice u kostela sv. Mikuláše byla postavena v l. 1708–09 na popud děkana Pavla A. Haberlandta. V l. 1740–42 byl u obce zřízen za válek o habsburské dědictví největší císařský polní lazaret, po vypuknutí cholery a tyfu většina zraněných zemřela. V kostnici jsou pozůstatky zrhuba 8 tisíc osob.