Turistické cíle v okolí obce Koroužné

Sídlo, z kterého dnes je zřícenina, vyrostlo v původním dominiu záhy zaniklého hradu Bukova, které rod pánů z Víckova získal patrně věnem. V r. 1340 se po hradě píše Bernard z Víckova. Pravděpodobně byl hrad opuštěn už v první čtvrtině 15. st.

Vodní dílo Vír I bylo vybudováno v letech 1947-1957. Slouží jako zdroj pitné vody pro velkou část Českomoravské vrchoviny a Brno. Rozloha vodní plochy činí 223,6 ha a objem 56 193 000 m3 vody.

Vodní nádrž Letovice na říčce Křetínce byla vybudována v letech 1972–1976. Hlavním účelem tohoto vodního díla je nadlepšení průtoků řeky Svitavy. Přehrada je však využívána především pro rekreaci, rybolov a vodní sporty. Vzniklé jezero je 4,7 km dlouhé o maximální hloubce 27 metrů.

Vodní nádrž Vír II je malá přehradní nádrž na řece Svratce postavená r. 1954 pod obcí Vír a zříceninou hradu Pyšolec. Hlavním účelem této stavby je vyrovnávání toku z hlavní nádrže Vír I a výroba elektřiny. Hráz o výšce 11 m vytváří jezero o rozloze 12,5 ha.

Pozdně barokní budova byla postavena v době vzniku židovského ghetta, někdy mezi lety 1708 až 1720. Budova sloužila jako obecní dům, byt rabína a od roku 1781 jako škola. Před rokem 1929 ji prodala židovská obec do soukromých rukou a poté sloužila k obytným účelům. Památkově chráněná od roku 2004.

Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1716. Na extrémně svažitém pozemku o výměře 3521 m čtverečních stojí téměř 1000 náhrobků z 18.–20. století. Poslední pohřby koncem 30. let 20. století.

Zřícenina hradu původním jménem Lapis (kámen). Poprvé zmiňovaný roku 1344 v predikci Atluše a Jimrama z Kamene. Roku 1358 je již majitel markrabě Jan Jindřich uváděný ze Zubrštejna, dále jeho syn Jošt, poté se často střídali majitelé. Hrad byl poškozen za husitských válek. A roku 1437 již zpustlý.