Turistické cíle v okolí obce Dolní Rožínka

nebo vyberte

Dolní Rožínka

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 176 záznamů, 6 / 15 stran, vyhledáno za 1.43 sec
 kostel sv. Havla
486.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Rožná
Kostel sv. Havla v Rožné je v jádru gotická stavba barokně přestavovaná v 17. a 18. stol., upravená koncem 19. stol. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je památkově chráněn stejně jako sousední barokní fara z 18. stol.
 kostel sv. Havla
681.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Sulkovec
Kostel sv. Havla v Sulkovci je bezvěžová pozdně barokní stavba z r. 1736. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je památkově chráněn společně s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, která stojí před ním.
 kostel sv. Jakuba Většího
525.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Bukov
Gotický kostel sv. Jakuba Většího byl postaven někdy na přelomu 13. a 14. stol. Později několikrát upraven, naposledy v roce 1857, kdy byla ke kostelu přistavěna věž, která nahradila dřevěnou zvonici. V kostele jsou tři zvony z počátku 16. stol.
 kostel sv. Jakuba Většího (Staršího)
502.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Dalečín
Kostel sv. Jakuba Většího je v jádru gotická stavba, barokně přestavěná v 18. stol. Presbytář v podvěží ukrývá cenné nástěnné malby z doby kolem r. 1380. Kostel je farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.
 kostel sv. Jiljí
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Dolní Bory
Gotický orientovaný jednolodní kostel ze 14. století, jako farní zmiňován 1381. V letech 1590 – 94 uváděn jako protestantský. V roce 1609 je již katolický s byl přifařen k Radostínu. Kostel vyhořel v roce 1863, současný vzhled je výsledkem historizující úpravy. Rekonstrukce v letech 1992- 97.
 kostel sv. Jiljí
306.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Újezd u Tišnova
Původní jádro kostela gotické z druhé pol. 13. stol. Výrazné románské prvky. V 15. stol. přistavěna věž. V 18. stol. barokní úpravy. Jednolodní stavba. Zvony z let 1483 a 1568. Generální rekonstrukce v letech 2012–2013. Okolo kostela hřbitov. Kostel památkově chráněn od r. 1970.
 kostel sv. Jiří
540.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Olší
Jednolodní římskokatolický farní kostel prvně zmiňovaný v 13. století byl ve století 15. přestavěn. Současná barokní podoba je výsledkem přestavby z 2. poloviny 18. století. Před vstupem stojí mramorový kříž z r. 1890.
 kostel sv. Kunhuty
340.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Nedvědice
Kostel sv. Kunhuty v Nedvědicích byl založen asi kolem r. 1420. Barokně přestavěn r. 1720.
 kostel sv. Kunhuty
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nové Město na Moravě
Kostel byl postaven ve 14. stol. (prvně zmiň. r. 1362). V pol. 15. stol. byla ke gotickému presbytáři přistavěna loď kostela a r. 1499 zvonice (r. 1592 přestavěna na věž). Kostel byl v průběhu času opakovaně opravován. R. 1929 vyzdobil fasádu ak. malíř K. Němec sgrafity. Ve 20. stol. rekonstruován.
 kostel sv. Maří Magdaleny
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Pardubický kraj, Hlásnice
 kostel sv. Marka
480.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Mostiště
Pozdně románský kostel sv. Marka, založen v prvé třetině 13. století. Na počátku 15. století přistavěna věž, poslední významnější úprava v 18. století. Uvnitř románská křtitelnice a pozdně gotický deskový oltář z 1. čtvrtiny 16. století.
 kostel sv. Martina
283.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Dolní Loučky
Pozdně románský kostel sv. Martina, nacházející se nad Dolními Loučkami, prodělal ve své historii několik stavebních úprav, zejména v baroku. Poprvé zmíněn až roku 1381, v roce 1486 došlo ke změně patrocinia. Dnešní portál na západní straně věže byl osazen druhotně.